|
.. a jdeme dál: BLOG 2015 31.12.2014
20.12.2014 Hmm, víc jak měsíc jsem tu nebyl .. nechtělo se mi .. ani teď se mi nechce nic psát .. fláknu tu jen jednu fotku - nedávno ulovený Měsíc - tak trochu jinak ..
14.11.14 Tož na prodloužený víkend by to chtělo vypadnout někam ven z města - někam, kde je míň smradu a shonu a tak nějak fajněji - nejlépe dom .. cestu jsem málem nenašel ..
8.11.2014 Sice už je měsíc v provozu, ale já si ho jel zkouknout až dnes. A bylo to zcela náhodou, když jsem se vracel z asi už poslední letošní vyjížďky na moto. Internet je plný fotek a videí tohoto moderního stavebního skvostu, tak se nebudu rozepisovat. Každopádně je to krásná stavba, která lahodí oku a je určitě fajň ji aspoň jednou projít sem a tam pěšky, nejen přesvištět autem. 2.11.2014 Máme za sebou nabušený společensko-slavnostně-pracovní víkend. Já navíc i prodloužený, protože jsem z Práglu zmizel už ve čtvrtek. Událo se toho fakt dost, tak to vezmu hopem .. oslavy narozek .. všichni, krom mláďat .. přezutí aut na zimáky .. zazimování motorek .. přestavění pokojíku a postavení nových postelí .. vyladění počítače .. vykopání a pořezání staré dědovy višně na zahradě .. dušičková procházka na hřbitov .. naplánování Vánoc a úklid horního bytečku .. jo a někdo dnes večer ve druhém tahu sportky vyhrál přes 195 mega - no, my to bohužel nebyli .. ale i tak jsme si to užili :o)
25.10.2014 Konečně mám stránky převedeny k novému provajdrovi, domény jsou správně nasměrované a já můžu zase šířit své výtvory. Převodem sice kapku utrpěla grafika stránek a stále mi nefunguje mejl, ale i tak můžu být rád, protože to byl opravdu horor. Nechápu proč jsou ty věci tak složité. Je to úplně proti logice - čím dál jde technologický pokrok, tím by se nám mělo žít lépe a jednodušeji, ale místo toho se elektronika a virtuální svět naopak brutálně komplikují :o( Protože jsem se odmlčel na delší dobu, než jsem si představoval, hlásím se světu zpátky rovnou s pokořeným restem - fotkami z mé prázdninové expedice na sever. Fotek jsem dovezl kolem 5,5 tisíc, takže mám zatím vytříděnou část Norska a Lofot. Zbývá mi Švédsko a pak taky ještě dopsat cestopis v sekci Expedice. No, čeká mne ještě dost práce. Takže fotky z Norska k nahlédnutí zde a další část jen z Lofot zde. 24.10.2014 Změna hostingu, převod domén, mejly a všechno to nastavování je pro mne horor .. ale mám výborného poradce, takže to za chvilku už zase pofrčí, jak má :o) 14.10.2014 Zkouším novou Appku v mobilu a jen tak blbnu .. klikni a uvidíš :o) .. tohle jsou videa z letošních motorek:
.. a tohle videjka z prázdninové expedice:
13.10.2014 Než se vyřeší nový hosting a převod webu, tak jsem nechtěl stránky nijak aktualizovat, ani nic doplňovat, ale musím .. protože, slyšíte? .. dnes "zamrzlo peklo"!!! Po devatenácti měsících, desítkách lží a stovkách mejlů s advokátkou se konečně stalo něco, čemu jsem už ani nevěřil. Záměrně nechci být více konkrétní - mí blízcí mi rozumějí a vy, co se nechytáte, vězte, že jediný zákon, v který má smysl věřit, je zákon rovnováhy .. aneb na každého jednou dojde :o) 5.10.2014 Kamarád Radek, provozovatel těchto mých stránek, mne požádal, abych si svůj web zaparkoval u jiného provajdra, protože se prý chystá na radikální změny. Tak se asi na pár dnů odmlčím, než to vše vyřeším a přetáhnu jinam .. tož jen pro info. 29.9.2014 Když jsem si tak dneska procházel fotky za včerejšího workshopu, překvapilo mne, jak rychlé a až nezvykle jednoduché bylo jejich protřídění a výběry. Asi to bude tím, že spousta snímků byla jen zkušebních, než si člověk ošahá scénu a nastaví externí blesky, ale určitě také tím, že jsem si střihnul oblast, ve které jsem opravdu začátečník. Vskutku lehce jsem vybral jen pár zajímavých snímků, za které bych sice nebyl včerejší odbornou porotou pochválen, ale na které se snad dá kouknout. Z celého dne se mi pak opravdu líbí asi jen tři záběry - což vlastně díky mé zásadě "tří povedených" je splněný účel :o)
.. kliknutím na obrázek lze (již tradičně) prohlédnout všechny snímky v této galérii.
28.9.2014 Suprovní nedělní sváteční den jsem nestrávil nikde prolítáváním vládních paláců na Malé Straně, ale v lese - polehávající s foťákem v listí a mezi kořeny. Firma Sony pořádala pro pár nadšenců workshop sportovní fotografie, při kterém si bylo možno naostro ošahat jejich novinky a přímo v terénu vyzkoušet, jak se s nimi pracuje. A aby to nebylo jen prosté cvakání někde v sále proti zdi, vzal si nás do parády Martin Kozák - zkušený to fotoborec, který se nás snažil zasvětit do oblasti sportovní fotografie. Po krátkém teoretickém úvodu jsme se s fotovýbavou, objemově a váhově připomínající bagáž na týdenní trek, vrhli do lesů kousek nad Zbraslaví. O sportovní akci se nám tam pak staral dowhillák Kubajz Fišer. Celý den parádně prosvítalo slunko mezi korunami stromů, přesně podle našich přání nám před objektivy přes kořeny skákal Kubajz na kole, o pořízeném snímku jsme se hned mohli poradit s Martinem a všemožnou foto techniku, blesky a ohniska nám půjčovali sony-kouči Kuba a Evča. No prostě fantastický den! Děkuji, užil jsme si ho!
Na vyzkoušení toho, jak fajň může být akční sportovní fotografie, to stačilo. Na pořízení super snímků však člověk musí trénovat rozhodně déle .. slovy Martina Kozáka:"Když se něčemu věnuješ 2000 hodin, staneš se v tom profíkem" .. takže, jak to dělá opravdový profík, koukněte zde: web Martina Kozáka. Aby byly informace úplné, tak tady je k nahlédnutí taky web Kuby Fišera, protože on nejen lítá na kole jako šílenec, ale taky velmi dobře kouká na svět přes objektiv: web Kubajsze, Kubajszův kolo web.
23.9.2014 Tak nám dnes definitivně skončilo léto a začal podzim a já si dnes sbalil svých 98 "švestek" a vyrazil po třech měsících prázdnin zpět do Prahy. Důvodů bylo hned několik a ten hlavní je samozřejmě práce. Už hned zítra mám první schůzku na stavbě a padám do toho zase rovnýma nohama .. no, snad jsem si za ten půlrok bez staveb hlavu dost pročistil a start bude klidný :o) Už cestou z domu mne spousta okolností nenápadně připravovala na stavební cítění .. a nebo probouzela nenávist ?!?
22.9.2014 Na zahradě nám kvetou poslední kytky a když k tomu vyleze slunko, tak se o ně strhává nelítostný boj - doslova motýlí nálety ..
BTW: místem na discích neplýtvám - fotil jsem jen mobilem :o) 21.9.2014 Do fotek ze skandošky se mi furt nějak nechce, ale abych nebyl úplně za lenocha, do samostatné galerie jsem dal pár snímků dřevěných sloupových kostelů, které jsem navštívil.
Takže zleva - největší z dochovaných stavkirke v Heddal, pak v Røldal a v Hol a nakonec ten nejnavštěvovanější v Lom jsou k nahlédnutí zde: Stavkirke, Norsko ´14
.. ach jo, neumím to nechat napůl rozvrtané a nedodělané .. Do další samostatné galerie jsem dal ostatní kamenné kostely, které jsem v Norsku navštívil.
Zleva to jsou kostely v Kinsarvik, v Lofthus a v Trondenes (Harstad), který je zároveň také nejstarším kamenným kostelem v Norsku. Postaveny byly ve 12. století (Lofthus ve 13.stol.) a pocházejí tedy už z dob Vikingů. Kostely, Norsko ´14.
No a abychom to měli kompletní, tak v poslední galerii jsou pak kostely z Laponska.
Červený kostelík je v Jukkasjärvi a je to vůbec nejstarší kostel v Laponsku a druhý je v Jokkmokk a ten je zase zajímavý tím, že je (nezvykle) osmistěnný. Kostely, Laponsko ´14. 20.9.2014 Tak na tomhle hřišti se už okresní přebor dávno dohrál ..
15.9.2014 Tož už zase skoro týden jsem světu nic o sobě nesdělil, ale to jen proto, že jsem nechtěl psát o tom, jak mi je blbě. Nevím kde, ani jak jsem si minulý týden pořídil nějakého bacila a ten se mne stále drží. Zprvu jsem se ho snažil vyhnat obyčejnými tabletkami, čajíky a cumlátky, ale to se jaksi nedařilo, ba naopak se to zhoršilo a já si díky tomu užil filmovou noc. Vysvětlím: filmová noc, je noc, kdy si do playeru natáhnu řadu filmů, které chcu kuknout, otočím postel, na stěnu za ní namířím projektor a pak už jen ležím v kině. V krku mne bolelo tak, že se stejně nedalo spát, tak proč toho nevyužít a nekouknout na filmové novinky :o) Bohužel jsem si ale naplánoval cestu do Práglu a tam několik schůzek, které bych už jen těžko rušil, tak jsem pod tlakem nelepšeného stavu přikročil k radikálnímu řešení, vybalil svou expediční lékárničku a z ní antibiotika. Taková ta brutusální - všezabírající. No a to jsem asi taky neměl dělat. Dneska jsem si během pracovního pohovoru přivodil dvakrát stav, který se jen těžko popisuje. Bylo mi opravdu dost blbě a mám obavy, že jsem u potencionálního budoucího šéfa moc dobrý dojem nezanechal. Odpolko mne Flegi dovezl do bytu, uvařil čajík a zachránil život :D Hmm, jdu si opět lehnout, ráno zruším všechen svůj místní program a počkám jen na večerní dostavník zase domů .. aneb tím končí mé vyprávění o tom, jak jsem po třech měsících opět navštívil Prahu :) 8.9.2014 Přichází definitivně podzim a s ním zase další práce .. i když taková příjemná. Letos se teda urodilo :o)
7.9.2014 Konečně jsem se odhodlal vyměnit na kole své stávající drapáky od Kenda za něco tenčího a hlavně rychlejšího. Nechal jsem si doporučit tyhle němčoury a musím říct, že když jsem se na nich jel dnes poprvé projet, byla to paráda. Dal jsem si zase jeden ze svých starých okruhů a projel ho velice lehce - až mne to překvapilo. Takže můžu jen chválit a doporučit!
4.9.2014 Tak dlouho se zarovnává a zkracuje strom, až z něj pomalu zbude jen holý kmen. Ale k tomuhle konkrétnímu tragickému konci naší stařičké višně napomohly určitě i ty vytrvalé deště. No naštěstí, jsme na jaře zasadili nový stromek, jen mám trochu obavy, že za rok ještě úrodu sklízet nebudeme :o)
3.9.2014 "Jsem kutil .. textem jedné kultovní písničky od jedné kultovní kapely, jsem chtěl nenápadně upozornit na to, jak jsem neskutečně šikovný a že jsem na četné prosby mamči, dnes vlastnoručně vyrobil do verandy tuto truhlo-lavici :o)
2.9.2014 Deště už bylo dost. Teďko to shora padá v jiné formě .. ještě, že není kolem nuly, to by taky mohlo ještě začít sněžit :o)
31.8.2014 Původně zamýšlený výletek na moto jsem vyměnil za kolo a vyrazil do polí. Teda přesněji řečeno k našemu štěrkáči a pak skrz Přírodní rezervaci Koutské a Zábřežské louky k radegastské cyklostezce. Mamča říkala, že se tam nedá projet, tož jsem to byl vyzkoušet. Žiju tady od mala, ale tuhle "cestu" jsem nikdy nejel. Sice bylo kapku blátivo, ale zručný cyklista se umí vyhnout a udržet si nedělní fazónu. U Lazec jsem se nebýt asfaltového směru málem ztratil v přerostlém kukuřičném šílenství a pak jsem to švihnul hore kopcom do známých lesů .. pak i do těch méně známých - dávno zapomenutých. Žlutá turistická se ukázala jako oprávněně pouze pro pěší a po dvou bláto-potočních brodech jsem už čisté konto nedržel. Nakonec mne přepadla sprška a dom jsem už dojel durch v pruhovaném oblečku s páskem vpředu i vzadu. Ale i tak to bylo fajné :)
30.8.2014 Prázdniny končí a i slunko to každým dnem balí dříve a dříve ..
Jelikož jsem z expedice po Skandinávii dovezl opravdu hodně moc fotek a při jejich třídění a úpravách se dostávám do stavů, kdy jsou dobré vzpomínky přebíjeny odporem k post-processingu, potřeboval jsem změnu a upravil jsem pár snímků z nedávného výletu na Slovensko - viz samotná galerie: Rajec a Kusuce.
25.8.2014 Vypadá to, jako bychom furt jen výletovali a grilovali .. ale ono to je vlastně pravda :o) Vždyť jsou prázdniny, ne? Když jsme s mamčou pozvali na grilované hambáče Opaváky, nešlo nezopakovat tutéž žranici i s druhou půlkou rodinky, takže .. dneska jsme už nic neponechali náhodě, masa pořídili plný batoh a krom mírně panického záchvatu při hledání burgrových bulek, jsme se večer pořádně nadlábli.
24.8.2014 Tento víkend jsme podnikli sourozeneckou setkávačku "na půli cesty" na Slovensku. Já vzal Jitku a Martinu a v kempu Slunečné skály kousek od Rajeckých Teplic jsme se srazili s Janou, Danem, Michalem a jeho Míšou. Počasí se sice moc nevytáhlo, ale i tak jsme stihli dost výletů. Vylezli jsme na zříceninu hradu Lietava, prošli si skanzen - Muzem Kysuckej dediny ve Vychylovce a projeli se tam po nejvýše položené úzkorozchodné lesní úvratové trati na Slovensku v parní mašince, vylezli jsme na zříceninu starého hradu Strečno a cestou domů jsme se stavili ve skalách v Manínské tiesňave.
20.8.2014 Prázdniny jsou dobrá věc. Člověk nemusí čekat na víkend, aby udělal grilovačku a pozval rodinu. My jsme dneska na terase u grilu proseděli skoro celý den a bylo fajně. K večeři jsme udělali menší obměnu a zkusili jsme poprvé pravé hovězí burgery .. a povedlo se!
16.8.2014 Každý den se snažím vytřídit fotky a napsat další epizodu z výpravy, ale jde mi to dost pomalu. S každou další otevřenou fotkou si říkám, jestli není něco pravdy na tom, že by se na paměťové karty mělo vejít jen 36 fotek a měly by být jen na jedno použití. To bych asi teď nevybíral z pěti tisíc, ale maximálně z pěti set snímků a možná by bylo vše už dávno hotové :o) Dnešní sobota byla u nás opravdu divná - taková aprílová. Co hodinu se střídalo sluko a déšť. Takže po tom, co jsem v dešti vyčistil bazén a za slunečna uklidil byt, jsem opět v dešti a jen tak v rychlosti pořídil pár těchto snímků .. (to jen abych nevypadl z rytmu .. a bylo jich celkem asi jen patnáct a ne sto .. a jen mobilem) :o) 13.8.2014 Ty jo, dlouho jsem nic nenapsal! No, nějak to flákám :o( To proto, že jsem zcela propadl seriálu How I met your mother a za posledních pár dnů jsem sjel 5., 6., 7., 8. i závěrečnou 9. sérii. Byl jsem jako posedlý a nešlo přestat. Každý díl končil něčím napínavým, tož jsem musel furt pokračovat .. a náramně jsem se bavil. Opravdu hooodně povedený seriál. Jak by řekl Barney: "bylo to legen .. počkej si .. dární!" Ale zvládl jsem i pár jiných věcí, jako třeba dva pracovní pohovory, výstřel na moto i na kole, povinné i zbytečné nákupy, grilovačky i opékačky, letní kino a dneska jsme s taťkou Edovi vyměnili koberec. Za to, jak bezvadně mne vozil na severské výpravě, si ho zaslouží .. a taky doufám, že tenhle bude lépe čistitelný.
A mimo jiné jsem rozšířil tyhle stránky o sekci EXPEDICE, kde bych chtěl sdělit své zážitky nejen obrazem, ale i slovem .. takže Vás vítám! 5.8.2014 Sice mám okolo 5 tisíc nových fotek z mé poslední severské výpravy, ale i přesto doháním starší resty a povybíral jsem teprv fotky z letošní akce Moto Italia. Takže hezky popořadě .. tady jsou.
Pozn.: posledních šest fotek (BW) není mých, fotili to kluci, ale tak nějak sobecky se mi líbí, tak jsem je tam šoupnul :o) Mimochodkou škoda, že zde nemůžu (nechci) dávat taky videa, protože letošní akce byla ve znamení video-reportáží. Parádně jsme se u toho pobavili a pak při koukání taky dost nasmáli. Myslím, že reportáže s titulky "Náš hrdina", "Yeti" a nebo "Horolezec" zůstanou už prostě navždy spojené s touto výpravou a třeba se tak zrodila i nějaká nová tradice.. 4.8.2014 Tak jsem se vrátil zpátky domů, zaklimatizoval, dostal se do obrazu, co se místních změn a novinek týče a postupně si zvykal i na naše rozmary počasí. Na severu jsem byl taky vystaven (prý) na tamní poměry dost nezvyklému počasí, ale to spočívalo v tom, že třeba na severu Norska, za polárním kruhem bylo v pohodě hupnout do jezer, do moře a v klidu se povalovat na pláži a zase dole na jihu Švédska jsem musel vyloženě hledat stíny stromů, abych přečkal denní pařáky .. ale tak nějak normální (trvalý) stav. Tady u nás to znamená, že se v sobotu nedá dýchat, jak je dusno a parno a v neděli je o patnáct stupňů méně a bouří tak, že to láme stromy a bortí přikotvené zahradní altány.
Včera se Hájem přehnala smršť, kterou bohužel nepřežila naše památná vrba v Dohnálkově parku .. a začaly hasičské manévry.
Dnes se počasí změnilo taky během pár minut a než začalo být opravdu monotónně hnusově deštivo, bylo vidět tohle. 24.7.2014 Je skoro jedenáct v noci a já zkouším psát přes mobilní datové připojení někde v oblasti Abisko, na cestě do Kiruny ve Švédsku. No, není to nic moc, ale klidně si dám na čas, protože čekám na půlnoční slunce. Dneska jsem se rozhodl, že výše na sever Norska se už vydávat nebudu a vydám se raději za hranice do Švédska. Minulých pár dnů jsem trávil na Lofotech a musím říct, že to bylo zatím opravdu to nejhezčí, co jsem cestou viděl. Bylo to určitě i díky slunečnému a teplému počasí, které prý tam zas až tak přirozené není. Začal jsem hned u toho nejhezčího a to u posledního ostrova Moskenesoya a v poslední vesničce s příznačným názven "Å", což je příznačně i poslední písmeno v norské abecedě. Vylezl jsem na pár krpálů, ze kterých je parádní výhled na ostatní špidlaté vrcholy a došlo i na skůtra. Sice jsem na něm najezdil necelých sto km a nedostal se na něm všude tam, kam jsem chtěl, protože se ten den přihnaly od oceánu mraky a celkem velká zima, ale i tak to stálo za to tahání:o) No kdo z vás si kdy zalítal na skůtru za polárním kruhem?!? Potkal jsem se taky s moc příjemnýma lidma. Ať už to byli Němci, kteří si se mnou povídali o motorkách nebo Švédi, kteří mne učili rybařit a vzali i pivko. Pak taky Slováci a taky čtyři kluci od nás z opavska. S těma jsem šel rybařit vůbec poprvé. Já nechytl nic, ale ajťák Michal lapil nějakou oranžovou rybu, o které místní Nor sice tvrdil, že je určitě dobrá, ale my ji raději pustili zpátky. Jednu noc jsem přespal v nádherné a historicky-rybářskou atmosférou naplněné vesničce s názvem Nusfjord. Navštívil vyhlášené písčité pláže za polárním kruhem a včera, abych si té zimy severu opravdu užil, jsem byl kouknout v Svolvaer v Magic Ice na výstavu ledových soch. No, je to tu fakt parádní.
21.7.2014 Tak jsem se konečně dokodrcal z toho našeho Háje až za severní polární kruh. A teď se dokonce pohupuji na vlnách (no pohupuji, docela dost to s námi mlátí :o( ) a plavím se na Lofoty. Ale měl jsem namále .. jakmile člověk opustí centrální Norsko, krajina se rázem změní v nezajímavou a prostu cestovatelských a fotografických lahůdek. A když k tomu připočteme naprosto úmornou a nudnou silnici E6 a po ní pomalu ubíhající kilometry, je to pro slabé povahy skoro smrtelné :o( Kdybych nepotkal partu čtyř mladých cestovatelů z Čech, kteří obletěli celou skandošku za 14 dnů a kdyby mne znova neutvrdili v tom, že má smysl, trmácet se na sever, asi bych to za tou pomyslnou arktickou linkou otočil. Ale vydržel jsem a teď jsem zase o cca 700 km severněji. Od Trollstigen jsem pak dále zamířil na západ do Alesundu. Musím říct, že pohled na město z vyhlídky Aksla na kopci je opravdu úchvatný. A jelikož je město dost nízko, kolem půl druhé ráno se daly pořídit i noční snímky. Projel jsme i soustavou tunelů a mostů až na úplný konec na ostrov Godoya, Alnes Fyr. Na západním pobřeží jsem si projel národní turistickou trasu Atlantic road, vedoucí z města Bud na ostrov Averoya. A teď mne čekají Lofoty a snad i dobré počasí, což je tady obzvláště nutné ..
17.7.2014 Hlásím se po týdnu z dva tisíce kilometrů vzdáleného norského Andalsnes. Už týden jsem na cestě, ale až nyní jsem se dostal ke kvalitnímu připojení a energii, jelikož mi nabíjení noťasu v autě nefunguje :o( Podařené fotky se mi sem tam podaří poslat na svůj účet v Instagramu, takže kdo chce mé kroky sledovat, může aspoň takto. Počáteční rozpaky ze "samoty" ve vzdálené zemi se mi daří čím dál tím více rozptylovat. Snad i díky tomu, že skoro denně potkávám buď české značky aut a nebo přímo s krajany i prohodím pár slov. Už jsem se teda pobavil s mnoha cestovateli z mnoha zemí, když člověk cestuje, jdou rozpaky stranou. Po úmorné dálniční otročině jsem se dostal do Dánského Hirtshals a od tud mne trajekt přesunul do norského Larviku. Prvotní plány projet Norsko od nejjižnějšího Lidesnes až po nejsevernější Norkapp jsem pod nátlakem obrovské rozlohy Norska vzdal a vydal se bez návštěvy jihu pomalu na sever. Konkrétní cestu dám až úplně na konci, až se v pořádku vrátím domů. Teď umím jen zmínit, že denně pročítám Lonely a jiné turistické průvodce a k hlavní trase na sever připojuji různé zajímavosti. Po počátečním jásotu z každého většího kopce a vyhlídky z něj, z každého vodopádu už jsem těmto nástrahám odolnější. Norsko je totiž opravdu zvláštní tím, že za každou druhou zatáčkou na vás vybafne tunel a za každou třetí vodopád. Z těch doposud nejzajímavějším "nej", které jsem zde shlédl patří: Gaustatoppen (prý nejhezčí hora Norska, ze které by měla být vidět až 1/6 území Norska), dřevěné sloupové kostelíky, kterých se v celém Norsku zachovalo už jen 28. Já viděl ten v Heddal, který je tím největším, pak ten v Lom, který je už kultovním a pár dalších. Projel jsem se nejstarší fungující lanovkou v Evropě, Krossobanen v Rjukan a taky nejdelším tunelem na světě dlouhým 24,5 km v Lerdal. Včera jsem se zastavil u nejfotografovanějšího fjordu v Geirangeru a dnes sjel Trollstingen neboli cestu trollů.
8.7.2014 Kdybys s námi ještě byla, oslavilas bys dnes s námi své patnácté narozky .. myslíme na Tebe, Kleny!
7.7.2014 Teda, pořádně ten čas utíká :o( O víkendu se stavily ségry i s děckama, prý aby si mně ještě užily, než odjedu. Tož jsme upekli pár kil špekáčků, pokecali i s Pavlem a Jitkou, kteří sice na motorce projeli celou Evropu, ale u nás na ní byli teď poprvé, naskákali do bazénu, protože se na nás zase přivalila úmorná letní vedra a já pomalu shromažďoval věci na expedici. Prohnal jsem motorku STK kontrolou a připravil ji na cestu. Dneska jsem si již definitivně zarezervoval trajekt a dokoupil poslední zásoby jídla - sušeného hovězího, abych si teď večer přečetl, že do Norska se žádné maso dovážet nesmí .. no, jsem zvědav, co budu dávat bokem zítra ?!? :o)) 28.6.2014 Sedím u kompu, pročítám zprávy a deníky cestovatelů, v e-shopech objednávám cestovní průvodce, do nekonečna zvětšuju, otáčím, skládám a kopíruju mapy a snažím se co nejlépe připravit, abych nebyl něčím triviálním zbytečně zaskočen a nebo abych při svém putování neminul něco, co by stálo za shlédnutí. .. a když jsem k večeru zvednul oči od monitoru .. 26.6.2014 Začal jsem pomalu chystat věci na expedici - jídlo, oblečení, vybavení a taky úpravy v autě. Do bočních a zadních dveří jsem nainstaloval moskitiéry. Krom toho taky věci na rybaření a hlavně na foto. A to jsem dnes mohl i důkladně vyzkoušet. Na terase se nám usadila ptačí rodinka, tak jsem na ni nasadil plné vybavení a takhle to dopadlo ..
25.6.2014 Po pár posledních hektických dnech jsem se konečně dobalil a dneska odstěhoval na prázdniny z Prahy. Vzhledem k plánované severské expedici a také protože jsem si s sebou bral i všechna svá přibližovadla, jsem auto zaskládal snad do půlky samými nezbytnými věcmi :o) Jak stále říkám, Eda je pro můj život prostě nepostradatelným pomocníkem. BTW: ta dvě kolečka jsou výfuky motorky..
21.6.2014 Včera byl Eda v servise na kontrole, protože se pomalu chystáme na další výpravu. Žádná zvláštní komplikace nenastala, proběhlo pár vylepšení a myslím, že po drobném dovybavení můžeme směle vyrazit. Já přes den sehnal podrobný autoatlas oblastí za polárním kruhem a prodělal také školení krizové medicíny (pro všechny případy) :o) A dnes jsem si (pod tlakem blížící se severské expedice) střihnul rychlokurz rybaření. Martin má zkušenosti, výbavu i řeku na dvorku, tak jsem se dnes pod stěnami Karlštejna učil navazovat a nahazovat. Napoprvé mne to bavilo, ale kdo ví, jaké to bude, až budu v drsné severské krajině odkázaný jen na denní úlovek ?!? :o) čtvrtek: Letošní akce Moto Italia byla zase něčím nová a moc jsme si ji všichni užili. Myslím, že těmi nejvíce vzpomínanými momenty budou Kukyho odvážná edvenčr tour, naše projížďky na GéeSu, cesta v lijáku s kroupami, pašování a velitelův útěk přes celnici, reportáže, naše nová polská číšnička a únava, protože jsme za šest dnů dali přes tisíc kilásků v sedlech a skoro tři tácy celkově. .. mám strach to přiznat, ale už teď se těším na další ročník :o) středa: Jelikož se nám začaly líbit spontánně natočené reportáže, dnešním cílem bylo udělat adventure promo Kukymu a jeho strojovně. Vydali jsme se přes oblíbený Ofenpass do Zermez a pak na Flüelapass. Cestou do sedla jsme zastavili v místě, kde se řeka krásně doširoka rozlila a kde jsme Kukyho a jeho činy hodlali učinit nesmrtelnými. Nejprve se musel dostat svahem k řece, pak přes ní přebrodit a dostat se na jeden ze štěrkových ostrůvků. Šel do toho chlapec vcelku odvážně na to, že má GéeSo úplně nové a to sotva dva měsíce a najeto na něm cca dva tácy. Po pár zakolísání ale řeku opravdu pokořil a zapíchnul to uprostřed .. V mezičase jsme s Martinem natočili ještě Yetiho reportáž a pak už se Kuky vydal zpátky. To už tak pohodové nebylo a na svahu si lehnul. Vzhledem k výbavě, kterou je Adventura vybavena se nic nenastalo a na řadu nastoupily silné ruce podpůrného týmu, které dostaly stroj i jezdce zpátky do civilizace. Kuky se rázem stal naším hrdinou, pusunul si svůj poserproužek až na ráfek a moto edvenčr se zdá už nikdy nemůže být zajímavější :o) Po adrenalinovém zážitku jsme se vrátili zpátky dolů do údolí do Susch a pak na Rakousko a do free vesničky Samnaun na obídek a pro levný benzín. Tahle cesta z Zermez na Rakousko je v mých očích asi ta nejhezčí. Spousta zatáček, ale ne serpentin, krásné švýcarské vesničky, hrady, mosty, řeky v údolí - prostě lahoda. Večer za Kukym dorazila Ňuni a protože bylo nejhezčí počasí za celý týden, stihli spolu dát ještě před večeří Stelvio. No a v jedné zatáčce to Kuky položil dnes už podruhé :o) úterý: Počasí se pořád zdálo být nepředvídatelné, tak jsme zamířili na oblíbený Ofenpass a tam jsme se vyřádili. Dali si to několikrát nahoru a dolů, nafotili a natočili průjezdy v zatáčkách a taky nám Kuky dal na vyzkoušení svého mastodonta. No musím přiznat, že jsem nebyl úplně nadšený, ale kluci teda naopak nešetřili chválou. Mám obavy, že naše dny na supersportech jsou sečteny .. Nad Livignem jsme se pak kukli na tréningy závodních kol. Mají tam postavenou takovou dost brutální skokovou dráhu a navíc to celé natáčel vrtulník, tož to bylo zajímavé. Kuky pořád chtěl nějakou pevnost, tak jsme ve Valdidentro odbočili na kozí stezky a vyjeli na zbytky pevnosti nad údolím. Stále nevím, co je to za pevnost, ani jak se jmenuje, ani jak je to staré, protože se o tom nepíše nic ani nahoře u těch věží ani nikde na mapách. Každopádně cesta nahoru byla tentokráte dosti napjatá, protože velitelovic navigace nás protáhla snad i pěšíma chodníkama. Místy se vešla mezi baráky s těží jen motorka a sklon zprudka stoupal. Tahat pět motorek za sebou na jedničku do těch klikaček, to byl fakt adrenalinový zážitek. Za pevností dál, po prašné cestě, jsou pak ještě tři jezera Lago di Fraele, Lago di Cancano a Lago di San Giacomo. Parádní (dost skryté) místečko. Bohužel spíše na off-road. U toho prvního jsme pak dali společné focení.
Skupinové foto u jezera Lago di Fraele. pondělí: Hned ráno jsme vyrazili na dalších 300 kilásků. Tentokrát oblíbená klasika - dolů do vesnice a pak na švýcarskou stranu na Ofenpass, Zermes a přes Albulapass do údolí, kde se klikatí červené vláčky. Je to neuvěřitelná spleť kliček, tunelů a mostů, po kterých se vlaky dostávají ze sedla do údolí. Po číhané na mašinky jsme razili dál k dalšímu oblíbenému místu na hrázi Marmorera Stausee, pak přes St. Moritz, kolem ledovce Morteratsch a přes Passo del Bernina do Livigna. Někteří dali obídek a někteří zamířili do duty free krámků. Když jsme pak odjížděli, Myšák bez zastavení profrčel kolem celníků a to rozhodně neměl dělat. Byl tak automaticky považován za pašeráka a díky tomu pak vzpurní uniformovaní Italové hledajíc kontrabant pročesali i kufry Kukymu. Naštěstí dvanáctiletá whiskey byla schovaná u mne a my už čekali za kopečky. Kluci pašovali jen čokošky:o)
neděle: S moto-výletem nekompatibilní počasí nás vyhnalo na opačnou stranu, než běžně jezdíváme, a tak jsme se v heavy traffic dokodrcali údolím do Merana a pak nahoru na Rakouskou stranu. Ráno nás sice krátká sprška neminula, ale postupem času se vyčasilo a vylezlo i sluni. Zastavili jsme se na vyhlídce u krámku s šunkami, klobáskami a sýry (foto níže), kousek od sedla Timmelsjoch. Velitel nás protáhl různými uličkami a jednou to dokonce vypadalo, že se řítíme lesní cyklostezkou. Celkem to bylo skoro 300 km a prakticky celý den v sedle. I tak se mi ale na rakouské straně moc nelíbilo. Cesty mají v horším stavu než za hranicemi, všude samé kanály a v každé třetí vesnici buď radar a nebo přímo policejní hlídka. Když k tomu připočítáme dementní chování rakouských řidičů, kteří v pohodě pohodí autobus za nepřehlednou zatáčku, vycouvávají svými obřími bavoráckými kombíky z lesních cest, aniž by se koukli, moc jsem si ten první výlet neužil. Projeli jsme dokonce vesnicí s názvem Au .. jak symbolické :o(
Pohled ze zastávky před tunelem na hranici IT-AUS před sedlem Timmelsjoch, mezi San Leonardo In Passiria a Sölden. 14.6.2014 Tak jsme se konečně protlačili německými dálnicemi a už jsme v našem oblíbeném hotýlku a oblíbeném pokoji. Cesta, až na to strašné Německo, utekla rychle. Letos jsme vyrazili zvlášť, protože jsme se s Martinem chtěli cestou stavit do "Louise" (motorkáři vědí), občíhnout nějaké zajímavosti či novinky a slevy, ale nic moc převratného. Koupili jsme jen pár blbinek a razili dál. S Myšákovic konvojem jsme se potkali až těsně před rakouskými hranicemi a ke kopečkům už jeli společně.
13.6.2014 Pátek třináctého, navíc k tomu úplněk. Taky mi dnes skončila škola :o( Jediná pozitivní věc, že už máme sbalené motorky a zítra vyrážíme směrem k italským kopečkům. Letos vyrážíme o týden dřív, protože nám Hugo nepohlídal pokoje a navíc ne v neděli, ale v sobotu, tak to dnes bylo takové kapku hektické. Ale naloženi jsme a maso z Myšákovic grilu bylo suprovní .. tak snad všechno dobře vyjde a dopadne .. 11.6.2014 Už mi zbývají jen dva dny školy a já úplně zapomněl, že jsme se minulý týden všichni společně vyfotili. Byl to teda nápad naší ofisky, ale při té příležitosti jsem vzal s sebou také svůj aparátek a párkrát jsme s ním koukli do zrcátek :o) Jak vidno jsme vybraný kolektiv, pln mladých distingovaných a po vědění dychtivých lidí :o) Bude mi to chybět ..
9.6.2014 Mám za sebou cestovní víkend. V pátek jsem si vyzvednul motorku ze servisu, ale bohužel neopravenou. Ani pánové z Yamahy nepřišli na to, v čem je problém. Všechny komponenty jsou v pořádku, žádná porucha není nikde hlášená, ale ABS jako celek přesto nefunguje. Tož mám kapku smíšené pocity, protože jak říkají kluci, každý správný chlap na motorce ABS nemá, ale já si zase říkám, že na frajeřinky už jsem starý .. večer jsem pak do auta naskládal pár přebytečných věcí, které jsem chtěl odstěhovat domů a k tomu taky taťku, který si udělal výlet na hasičské slavnosti do Litoměřic a vyrazil do Háje. Noční cestování má sice výhodu prázdných silnic, ale když se to špatně načasuje, je řízení v jednu ráno kapku náročné:o) Doma už to pak bylo pohodové. Umyli jsme vozový park, postavili přístřešek na terasu, vyzvedli z opravy zalepený bazén a připravili ho na sezónu. Taťka stihl další hasičské slavnosti a já pak Flegiho s rodinou na dětském dnu v Hošticích. Je fajň být doma, ale to přejíždění mně ubíjí :o/ 4.6.2014 Dneska se mi píše těžce. Mám takové mírné chvění v břiše. Dnes jsem musel odvézt do servisu svou motorečku a oni si ji tam nechali :o( Při jednom nedávném vypjatém, zde raději blíže nekonkretizovaném, cestovatelském incidentu jsem zjistil, že mi nefunguje ABS a že "umím" na cestě kreslit krásné černé čáry. Záhy jsem přišel na to, že nejen zadní, ale i přední kolo se umí totálně heftnout a to rozhodně není dobře. Po dnešní garážové rozborce a sborce za odborného Myšákovic dohledu jsme na chybu nenarazili a tak musela k odborníkům. Bohužel ani tam si dnes moc nevěděli rady a tak v duchu motta "ráno moudřejší večera" jsem dočasně a doufám, že jen na krátko opustil svou dvoukolou duši. Každoroční (již kultovní) akce MotoItália se drsně blíží a já jsem teď jako na trní. Jak se jako teďko mám soustředit na domácí úkoly a správné užívání past simple a past perfect?!? Ach jo, dneska neusnu :o)
2.6.2014 Jedna taková typická foto klasika .. chycená na víkendovém výletu.
1.6.2014 Na včerejší sobotu jsme se s Aďou už v průběhu týdne dohodli, že podnikneme nějaký společný výlet. Počasí se i přes předpovědi povedlo a tak jsme se po krátké válečné poradě rozhodli pro oblast Českého ráje. Já tam, ostuda ještě nikdy nebyl. Konkrétně jsme se vydali kousek za Mnichovo Hradiště do oblasti skalní pevnosti Drábské světničky. Z pevnosti, která se tady utvářela od 13. stol. nyní zbyly už jen ony pískovcové skály, na kterých byla pevnost zbudována, ale i tak si tam člověk připadá, jako kdyby ještě nedávno tady pobíhali oni osadníci. Parádní je tady taky výhled do krajiny a to nejen z místa oné pevnosti, ale i z nejvyššího bodu přírodní rezervace Příhrazské skály z vrcholu Mužského (463 m.n.m.).
.. více třeba tady: Drábské světničky, PR Příhrazské skály Bylo to suprovní turisticky-odpočinkové odpoledne, v závěru dokonce s překvapením v podobě z nedalekého letiště vzlétnuvšího vrtuláku Douglas DC-6B v barvách aviatiků The Flying Bulls, který zde pravděpodobně odpočíval před cestou na Aviatickou pouť do Pardubic. A pozor tohle letadlo není jen tak nějaká tuctovka! Vyrobeno bylo v USA v roce 1958 a pak létalo s Jugoslávským a později také se Zambijským prezindentem. Když dosloužilo státníkům bylo prostě vyřazeno a zapomenuto .. pak, to je dlouhá a složitá historie .. dostal se do rukou Redbulláků. Nyní je to myslím jediný plně funkční a létavý kousek svého typu na světě!
Ta první fotka je moje (hodně zvětšená) a ta druhá je z nějakých ofiko stránek, aby bylo dobře vidět, jaký skvost nám prolétl nad hlavou. .. více info zde: Prezidentský speciál, Planes.cz
Dnešek už nebyl tak eventful, ale letadlům jsem neuniknul. Jezdit na kole k letišti mne asi nepřestane bavit nikdy. Nedělní podvečer v kombinaci s otočenými starty je opravdu super podívaná a relax. Měl jsem s sebou jen mobil v kapse, tak mám letadla jen tak momentkově, ale i tak se je zpětně nač dívat. Některé společnosti a typy letadel jsem dnes viděl vůbec poprvé.
30.5.2014 Nějak ta svá skla zanedbávám .. tak jsem aspoň šáhnul po starších zásobách a vybral pár snímků z nedávné návštěvy ruin v Panenském Týnci. K nahlédnutí zde. 26.5.2014 Víkend byl nějak náročný, a tak se k popisu dostávám až nyní. V rozjetém tempu pátečního kostelního turné a krátké noci, jsem pokračoval i v sobotu, když jsme u Pavla a Jitky slavili narozky. Teplo moc nebylo, ale gril a deky nás zahřály. V neděli jsem ráno připravil motorku k vyjížďce, ale vše bylo za chvilku jinak, protože jsem se povolal na palubu lodi první letošní zkušební jízdy Pavlíka a Jituš na Slapech. Pominu-li své jachtařské začátky v útlém dětství a pár splavných výprav s přáteli, moc výletů na vodě jsem nepodnikal, takže to bylo zajímavé. Zprvu jsem byl dost překvapen tím, jak může tak malý člun valit takovou rychlostí a také mne dost zaměstnávala otázka, jak moc by asi bolel pád do vody v téhle rychlosti. Ale po pivíčku, špekáčcích a krátké asimilaci jsem konečně otevřel oči a začal se kochat krajinou kolem vody. Je to opravdu paráda. Inu, i s cestou to byl výlet na celý den a užil jsem si ho.
24.5.2013 Utekl další týden a já jsem ani nestihl psát. Jelikož jsem z toho studijního rytmu za ty roky nějak vypadnul a výsledky mé snahy nejsou až takové, jaké jsem si představoval, zaútočil jsem na slovíčka pracnou, ale doufám, že i efektivní papírkovou metodou. Navíc jsem si doplatil lekce až do konce semestru. Ale i tak se mi to už krátí :o( Ve středu jsem papírky vyměnil za řidítka a pročistil si hlavu na motorce v lesních zatáčkách u Dubé. Zase jsem tam nechal celou nádrž, ale už jsem to potřeboval :o) .. už podruhé jsem narazil na benzince na tuhle "novou" cedulku. Nevím, odkud vítr vane, ale moc se mi to nelíbí. Že by zase nějaká směrnice EU ?!? :o)
Ve čtvrtek už jsem se ale opět naplno věnoval angličtině, tentokrát mluvenému projevu, o který jsem se pokoušel při večeři s Moni a Marcem. No ale musím říct, že Marcova rychlá angličtina s holandským přízvukem pro mne byla smrtící .. bude potřeba ještě hodně practiceovat ! Včera - v pátek - jsem si byl hned po škole konečně sednou a pokecat s Andrejkou. Dlooouho jsme si pořádně nepokecali (že Aďo?), ale už je to zase jako dřív :o) Večer jsme se pak vydali s Kámou vztříc vichřici, lijákům a bleskům na kostelní pražskou tour v rámci akce Noci kostelů 2014. Sic jsme neměli velké plány a počasí věru nebylo přátelské, zvládli jsme jich obejít jedenáct. Skoro všechny na Novém Městě. Nebudu vypisovat, ale by to fajň, hlavně i proto, že jsme vyrazili už kolem páté, dokud neproudily masy. Fotek mám málo a nekvalitních, protože jsem to práskal mobilem - vím, jsem trapný :o) Čekání na noční tramvaj jsme přesunuli do Limonádového Joa k pivu a k hudebním peckám nějakého místního strejdy dídžeje. Před půlnocí mi můj všude-mapující krokoměr v kapse ukázal all-time record cca 17,5 tis. kroků, což bylo asi 12 kilásků ..
18.5.2014 Za oknem třetí den prší, Morava jen těsně utekla povodním, ale Balkán to schytal nejhůře za 120 let :o( O tom teď čteme na všech zpravodajských serverech. Když ještě bylo v týdnu hezky, vyfotil jsem si v době za minutu dvanáct panorama Prahy 6 s právě demolovaným Hotelem Praha. PK si pak tady, prakticky na zahradě své soukromé vily, postaví prestižní vysokou školu s kampusem. Z panorama Prahy tak zmizí další dominanta. Naštěstí nejsem Pražák, takže nemám jednoznačný osobní a lokální pohled na věc (jako někteří), ale mám svůj názor, který musím říct, už jen proto, že se mi nelíbí, jak druzí veřejně a násilnicky demonstrují názor svůj. Na webu jsem narazil na článek J.X.Doležala, který mne nepopudil svým striktním ANO s demolicí kvůli tomu, že je to špatná stavba a že hyzdí okolí, ale díky argumentu, že je to stavba bolševická, a tak musí jednoznačně pryč. Bohužel v názorech tohoto zcela ztetovaného (nebo zfetovaného ?) pána JXD vidím velkou podobnost s názory a činy právě zmíněných bolševiků, kteří také bourali bez rozmyslu to, co nebylo moderní a v souladu s "myšlenkou". Smutným příkladem je třeba budova nádraží Těšnov (na Florenci), která i přes to, že byla jednou z nejkrásnějších nádražních budov v celé Evropě, musela v 70. letech ustoupit, nesmyslně - centrem se valící, bolševické magistrále. V čem je to teda teď jiné ?!?
.. než přefotí internetové mapy, máme možnost kouknout na Seznam.cz, jak vypadal hotel v celku ..
Já si přes všechny argumenty o nehospodárnosti, nevyužitelnosti a přes přesvědčivá negativa dané stavby myslím, že bychom neměli likvidovat vše staré jen proto, že je to spjaté s "jinou" dobou. Kdyby to tak bylo, neměli bychom kolem sebe nic, co dnes - po staletích - považujeme za cenný doklad naší minulosti, ať už byla jakákoli. Není třeba tvrdohlavě lpět na minulosti, ale posuzovat, co by se mělo zachovat a co ne, by měli jen ti, kteří nejsou zaujatí a s klapkami na očích. 11.5.2014 Tak nějak jsme se s Edou automaticky nominovali na dnešní přepravu klavíru z Raduně do Práglu. Sehnali jsme si k tomu i stěhováky (Flegiho a Adama) a večer vyrazili na cestu. Tohle auto je opravdu trefa do černého!
Po cestě do Práglu se kousek před Litomyšlí obloha z těch dnešních hnusných mračounů takhle vybarvila. No byla to parádní podívaná! 10.5.2014 Tak dneska jsme na zahradě strávili opravdu celý den. Hubení plevelů, úklid desek, prořezávání křaků a sekání trávy - naštěstí jsem na to nebyl sám. Stavil se taky Pavel s Jitkou, když se vraceli z Maďarska z lázní. Náš domácí ještěr si k sobě přibral dalšího ještěra a společně vytvořili další úkryt pod žulovým schodem před šopou. Nevím, jestli to je kámoš a nebo partner, každopádně to tady začíná být nebezpečné. Každou chvilku nám prolítnou pod nohama, vylekají nás, když sáhneme pro konev a nebo otevřem dveře a my je samozřejmě nechceme přišlápnout a nebo jinak zplacatit.
Večer jsem zmobilizoval zbytky sil a s fotobaťohem skáknul k Plesné, vyfotit panorama - tentokrát na opačném horizontu situovaných - hor. Viditelnost se nikterak nepokazila, takže takto šlo pozorovat celé panorama Beskyd přes Ostravu s dominantou Lysé Hory, vzdálené cca 50 km. 9.5.2014 Tady doma se toho děje pořád nějak víc, než v Práglu .. Stihli jsme vojenskou přehlídku na Rudém náměstí (samozřejmě v telce), pak něco málo na zahradě a po obědě jsem konečně vyrazil pozdravit Táňu, Ríšu a malého Fildu. Další nový malý člověk v okolí mých přátel :o) Obdržel jsem zvláštní pochvalu za to, že umím uspat hladové dítě .. teď ani nevím, jestli to byla vlastně pochvala?!?
Odpoledne proběhl zrychlený přesun z Ostravy do Opavy, kam jsme byli pozváni na oslavu 13. Martinčiných narozek. Rostou nám ta děcka, rostou ..
Nevím, jak jinde, ale tady u nás je asi díky tomu zvláštnímu počasí teď úžasná viditelnost. Třeba takhle byl dnes vidět 77 km vzdálený Praděd v Jeseníkách. Beskydy jsou od nás stejně daleko a taky dnes měly na horizontu krásně ostré panorama, ale motorka se s foťákem v ruce špatně řídí, tak fotku nemám :o( .. ale možná dnes .. ???
8.5.2014 Jak jinak oslavit dnešní významný den výročí konce druhé světové války, než návštěvou památníku, který je tomu věnován. Kousek od nás - v Hrabyni - jeden takový máme. Postaven byl tady proto, že původně to byl památník věnovaný Ostravské operaci, ale nyní je vnitřní expozice kompletně zrekonstruována a věnována celé druhé světové válce. Hned v hlavním sále je také připomínka nedalekého rodáka Heliodora Píky, hodně významné osobnosti tehdejší doby. Za sebe ovšem musím říct, že ani sebemodernější expozice jakéhokoli tématu, je-li tvořena z velké části také velkými panely s texty, není tím, co bych si nikterak užíval a jen stěží mne to donutí obří panely předčítat :o( Vzhledem k tomu, že se dějiny dvacátého století v dějepise na školách dost flákají a tak povědomost o naší nedávné historii je díky tomu dost zoufalá, doporučuji návštěvu a trpělivost u čtení. Určitě to bude každému ku prospěchu. .. zde pár odkazů: Památník II. světové války, Kudyznudy.cz 7.5.2014 Strávil jsem 400 kilásků na deštivých cestách, ale díky za to, aspoň jsem měl co fotit. Blbý byl jen ten silný provoz, takže nešlo jen tak kdekoli zastavit a musel jsem kapku experimentovat. Naštěstí se s Edou nebojím podnikat dramatické zastávky :o)
Tunel Hřebeč byl pro změnu zase uzavřený, takže nás opět hnali lesem, ale kolem vyhlídky, takže ..
4.5.2014 Včera byl Den Slunce, ale to se celý den neukázalo. Dnes, na Sv. Floriána je Den hasičů, ale žádné slavnosti jsem cestou nepotkal .. Sic bylo zimno, ale pěkně, tak jsem si tentokrát s pořádným foťákem zajel znova k ruinám do Týnce. Tam udělal pár fotek, nasál energii a pak jsem ještě skáknul o pár vesnic dále, k největšímu českému menhiru - Kamennému pastýři. Tenhle šutrák stojí v poli mezi vesnicemi Klobuky a Telce už asi pár tisíc let. To nikdo neví. Je to snad jediný podobný šutrák, který byl u nás podroben celkovému archeologickému průzkumu, ale ten nic neodhalil. Neví se ani kdo, ani kdy a ani proč ho sem kdo "zasadil", ale přírodní cestou nevznikl, to se vyloučit podařilo. Ví se také to, že je se svou výškou 3,5 m nad zemí a 0,5 m pod zemí a s váhou cca 5 t tím největším v našich zemích.
.. více info: Kudyznudy.cz 3.5.2014 Dnes se otočil vítr, tak to máme z jiného úhlu .. do sbírky :o)
1.5.2014 Na Svátek práce do Vítkovic jsem letos bohužel nemohl, protože jsem zůstal v Práglu. Na Petřín se mi tady taky zrovna nechtělo a za komančema na Výstaviště a nebo za socanama na Žofín taky ne, tak jsem se domluvil s klukama na celodenní výlet na moto. Roman se nakonec ráno z postele vůbec nevykopal a Myšák někde lítá po Zurichu, tak jsme vyrazili jen s Martinem. Přes Hořín, Roudnici, Liběšice, M. Březno a Děčín do Hřenska. Tam obídek a pak dál na Chřibskou, Českou Kamenici, Českou Lípu, Dubou a Mělník. Necelých tři sta kilásků a asi sedm hodin. Cestou zpátky nás pár kapek zkropilo, ale co by to byl za prvomájový výlet bez májové spršky :o)
29.4.2014 Jedna taková jarně symbolická, milá a veselá - z nedaleké příkopy :o)
27.4.2014 Dopoledne to moc nevypadalo, ale po obědě se vyčasilo a tak jsem mohl těm úkolům z angliny utéct. Po roce se slétlo naše hejno Bikers clubu Liteň a v čele s mastodontem jsme vyrazili na první letošní společný výlet. Jelikož jsem nechtěl lítat jen tak planě po lesích, stanovil jsem zcela demokraticky cíl cesty - ruiny gotického chrámu v Panenském Týnci. Píše se o něm jako o magickém místě, tak jsem to chtěl vyzkoušet .. a myslím, že se povedlo. Měl jsem s sebou jen mobil, tak dávám jen jednu pocitovku. .. více info:Kudy z nudy.cz, Novinky.cz, Radio.cz 26.4.2014 Mám poslední čtyři dny na to, abych dokončil další knihu. Tentokrát jsem se rozhodl pro sumář loňského Blogu. No a jelikož jsem byl loni nějak moc plodný, už jsem skoro na 40 stranách. Během dne jsem si sice odskočil na kole na letiště, kde mi takřka na dosah ruky projela 747, což je teda majestátní pocit, ale pak jsem se zase hned vrátil ke kompu a musím máknout.
25.4.2014 Dohánění ušlého týdne angličtiny mi teda dává pořádně zabrat. Nakopírované stránky s gramatikou a cvičeními se hromadí, domácí úkoly taky a o brutálními anglickými pojmy nabitém obrázkovém stavebním skriptu ani nemluvě. No, zatím stále věřím, že to k něčemu bude, tak se snažím nepolevovat a nadcházející víkend si určitě užiju. Ale počasí mi asi dělá o kapku větší radost. Ráno teplo, dopoledne fajně, na cestu ze školy dobře, odpoledne osvěžující sprška a večer fotogenické scény. Jen tak dál .. 22.4.2014 Zajímalo by mně, pod čím budou na prvního máje švarní jinoši líbat ty své milé. Většina ovocných stromů - třešně nevyjímaje - už skoro odkvetla, tak možná bude šance, vplazit se pod nějaký keřík, normálně kvetoucí někdy na podzim .. to by možná šlo :o)
21.4.2014 Tož dneska se mi do Práglu nevracelo moc dobře. Nějak jsem si doma zvykl. Stihl jsem udělat spoustu práce, stihl jsem si taky pořádně odpočinout, projet se na motorce i na kole po mých dávno zapomenutých cestách, potkat se se známými, které jinak díky Praze zanedbávám .. no a teď už to je zase vše pryč :o( .. jo a taky jsem nijak neošidil dnešní šmigrust - klasika, Háj - Opava a Komárov :o)
20.4.2014 Před jedenácti dny se Lence a Honzimu narodila dcerka Catharina no a já jakožto jejich rodinný fotograf dnes mohl udělat první fotečky. Odpoledne vysvitlo slunko, tak bylo dnes mimčo i poprvé venku. No fajně bylo ..
.. a brácha Štofi už je velký pomocník ..
19.4.2014 Velikonoční Bílou sobotu jsem strávil opět na zahradě. Přesadil jsem keře, které se jaksi rozhodly růst jinak, než jsem jim naplánoval a nevytvářely mi tak příjemný dojem v záhoně a taky jsem konečně dokončil bylinkový záhon. No, ještě, že jsem byl doma celý týden ..
Odpoledne jsem vyrazil s Milanem na krátkou lítačku na motorkách. Shadow byl připravený a naleštěný, ale domů jsme se po hodině a půl vrátili takhle. Nějak se nám to počasí zvrtlo a během pěti-minutové smršti, které se nedalo vyhnout, jsem byl mokrý durch. Ale zajímavý zážitek, ve sprše jsem na motorce ještě fakt nikdy neseděl :o)
18.4.2014 Bylo nádherně a tak jsme se věnovali zahrádce a já pak ještě speciálně i svému vozovému parku. Eda dnes ke svému krásnému kilo-výročí přezul na letní obutí. Čopr chytl na svém matu nový lesk a nasadil kabelky.
.. a takhle je tady u nás teď krásně !
15.4.2014 Nic zvláštního, poseděl jsem si v číselné řadě na úřadě a pak si tam i popovídal, koupil jsem si a namontoval držák navigace na kolo, pak v dešti a v zimě s mamčou vysadil les na zahradě, popřál Myšákovi k narozkám a on mi za to prozradil tajemství, že už mu, jakožto ortodoxnímu bavoráckému antisympatistovi, v garáži parkuje fungl nové GéeSo Adventure .. no, tak je to tady - letos s námi pojede na MotoItalia první mastodont - tak, to jsem zvědav, jak dopadnem za rok, za dva .. ?!?
14.4.14 No vida, máme tady další pěkné datum :o) Počasí se bohužel stává opravdu hodno apríla, tak na výletování to moc nevypadá. Ale zahradničit se dá, tak jsme se pustili do bylinkové zahrádky. Na dnešek připadly fáze teoretické přípravy a shánění surovin.
12.4.2014 Dneska jsem si dal časově i kilometrově o něco delší výlet než včera a projel jsem od Čerťáku skoro celou trasu oné nové silnice č.11 až ke Krpoli. Samozřejmě jsem všechno důkladně dokumentoval ze všech možných pozic a úhlů. Po mostech se ještě projíždět nedá (nejen proto, že "projíždíte stavbou", ale hlavně proto, že jim ještě chybí pár desítek metrů mostovky). Takže mi nezbývalo, než to odšlapat dolů do údolí a pak zase nahoru - někdy skoro po čtyřech. Prozkoumat to plánuju ještě i na druhou stranu směrem na Opavu, takže fotky sem píchnu, až bude špionáž dokončena .. Ukážu ale čerstvé foto naší ještěrky domácí. Před měsícem jsem ji předčasně vyoral ze záhonu a "uskladnil" v hromadě kompostu a ona se nám za to pěkně vybarvila a usídlila na vyhřátém betonu u garáže. 11.4.2014 Už ve středu v noci jsem utekl z Práglu, protože už tam nešlo vydržet. Sbalil jsem si s sebou skoro vše, co by se mi tady doma mohlo hodit a mimo jiné taky kolo. Dneska, když už zase vylezlo slunko, jsem na chvilku vyrazil. Po několika letech jsem si znova projel pár z těch starých dobrých známých lesních cestiček, na kterých jsem zlepšoval svou kondičku. No, kde že ty časy jsou ? :o) Bohužel spoustu krásných míst a cest schramstla megastavba cesty z OV do OP :o(
8.4.2014 Poslední dobou se nějak roztrhl pytel s reportážemi a s rozhovory s Janem Šibíkem a já měl možnost pár vidět a slyšet. Zajímavý životní příběh, zajímavá osobnost. Nepovažuji jej za svou modlu, ale zaslouží si obdiv za to, co vše dokázal, jak se pere se životem a jak nahlíží na roli fotografa. V tomhle mi je blízký. V jeho postojích, zásadách, charakteru fotografa. Nechci se rovnat, jen říkám, že spoustu věcí vnímám stejně. V jedné věci však (zatím) mám zcela jiný pohled. I Jan Šibík vidí budoucnost fotografie (co se směru i techniky týče) hodně spjatu s mobilem. S tou malou čočkou, co každý nosíme v kapse. Na svůj profil v Instagramu každou hodinu sype další nové a nové fotografie. Nechápu k čemu to .. Nemám FB, nečtu Twitter a nehrnu se do žádných trendy sítí, stačí mi tyhle mé stránky, ale možná bych občas mohl zkusit něco nového a až pak se rozhodnout, jestli to má význam a nebo jestli to jen člověka okrádá o čas a soukromí .. Takže pro dnešek volím Instagram a můj nick? Dumbrlu, to je snad jasné :o)
6.4.2014 Tak dneska jsem si střihnul zase po nějaké době závod na kole s letadlem. Už jsem to jednou zkoušel, ale tenkrát to Jumbo přistávalo na boční RW12/30, ke které to mám blízko. Dneska jsem ale svištěl až na druhý spotterský val do rohu k RW06/24. Jumbo bylo někde na Slovensku u Nitry. Jak dlouho to trvá jemu, to nevím, ale já to jezdívám okolo 30 minut. Dneska jsem to s vyplazeným jazykem udeptal za dvacet tři a na přistání jsem čekal asi ještě pět minut, takže jsem závod vyhrál.
4.4.14 Hm, dobré datum .. za deset dnů bude ještě lepší .. Když jsem se byl dneska jen tak v rychlosti prolítnout na kole kousek za barák, projížděl jsem (na kole kolem) i takovouto lesní spouští ..
3.4.2014 Je deset večer a venku se ozývá asi letošní první férová bouřka. Taková sice suchá, ale o to hlučnější. Docela mazec na to, že je začátek dubna. To počasí nás asi bude fakt překvapovat čím dál více :o( Zajímavé je i koukat na přírodu kolem, když ještě není olistněná. Když si uvědomím, že všechny ty klasické scenérie, které objíždím na kole a nebo i na motorce, znám jen z klasické teplé sezóny, kdy už třeba v lese nejde vidět moc daleko, protože jsou stromy plné listí a najednou je začátek dubna, teploty v pohodě dovolují výlety na kole a já můžu vidět, jak vypadá terén, jak vypadají průhledy, je to zvláštní změna. Minulý víkend na Orlíku, dneska zase na skalách v Šárce .. prostě zvláštně jiné.
2.4.2014 Život je plný paradoxů. Člověku se uděje něco naprosto fantastického a nebo se doví suprovní novinu a zároveň zjistí, že nemá s kým by si o ní pokecal .. 30.3.2014 Tož dnešní slunnou neděli jsem si moc neužil. Když jsem se ráno probudil, nebylo mi zrovna dobře, a tak jsem mohl na všechny své výletovací plány rázem zapomenout a zalézt zpátky do postele :o( Odpoledne, po vydatném obědě se to zlepšilo, tak jsem pokračoval v činnosti včera započaté a vrhnul jsem se na kolo. To tady celou zimu smutně stálo opřené o zábradlí a čekalo na svou příležitost. V mazání řetězu jsem už zacvičen a zbytek kola zase tak moc náročnou přípravu nevyžaduje, tak to nezabralo ani moc času. K večeru jsem si pak i na kole dal svých prvních jarních pár kilásků - samozřejmě k letišti .. jak také jinak :o)
29.3.2014 Poslední březnový víkend určitě zase překoná nějaké teplotní rekordy. Předpověď je hodna spíše měsíce května, ale co se dá dělat, holt budeme muset z po za těch kamen vylézt. Minulý víkend jsem udělal jarní úklid bytu a tento jsem se rozhodl vytáhnout motorku. Nebylo to sice letos poprvé, protože už jsem na ní byl asi dvakrát ve městě ve škole, ale pořádnou očistou, kontrolou a zatěžkávací zkouškou zatím letos neprošla. Po namazání řetězu a zevrubné kontrole jsem vyrazil na jedno své oblíbené kolečko. Cestou jsem potkal sraz Hambíků, vesnické hasiče, kterak svou historickou stříkačku na dvorku leštili, projel jsem Krchovem a naštěstí v něm nezůstal, jen tak v rychlosti minul nějakou pštrosí "farmu", na vlastní oči viděl, jak málo vody je v přehradě po letošní bezsněžné zimě a nemohl jsem si taky odpustit jednu megatočenou zmrzku u okýnka, kde je pořád fronta. Prostě fajných prvních jarních motorkových asi dvě stě kilásků. Tentokrát jsem neprojel celou nádrž, jelikož jsem se držel více zpátky. Ty naše cesty jsou opravdu v hrozném stavu. Naštěstí je to tak půl na půl a občas jsem za to mohl zatáhnout opravdu pořádně a cítit ten vítr ve vlasech :o)
28.3.2014 Se změnou v přemísťování se po Praze - městskou hromadnou - jsem se stále ještě nějak nesžil. Například tento týden se mi v pondělí ráno na poslední chvíli podařilo vběhnout do tramvaje a hned zakopnout na schodech, takže jsem si nesednul, ale rovnou lehnul. Naštěstí v tramvaji moc diváků nebylo. V úterý jsem si v ranním buse zcela výjimečně vyměňoval pohledy a úsměvy s jednou fajň slečnou a až pak zjistil, proč se na mne vlastně usmívala. Nějak se mi totiž podařilo vyjít na veřejnost s rozepnutými kalhotami. A když jsem se ve čtvrtek rozhodl, že i pro novou tiskárnu si zajedu tramvají, stala se blízko kulaťáku v Dejvicích nějaká nehoda, zastavila se zcela doprava a já se tak prošel s desetikilovým balíkem pod paží přes půl Prahy. Dnes už jsem nechtěl nic riskovat a vyrazil raději pěšky. Ne až do města, jen k tramvaji. Podle mobilu to mám asi 1600 kroků, tak při té mé snaze eliminování rizik v městské dopravě, dělám i něco pro zdraví :D Holt, cestování pražskou hromadnou je jen pro silné a otrlé jedince!
26.3.2014 Tak nějak jsem si myslel, že když se člověk chová slušně, záměrně neubližuje lidem kolem sebe, v práci si plní své povinnosti a neúčastní se ničeho, co by nějak mohlo omezovat a ohrožovat jiné lidi, je zdravý a prostě svět s ním frčí tak nějak v souladu, tak jednoduše bude žít v klidu a bez problémů. Bohužel jsem buď naivní a nebo jsem byl až do teď dítkem štěstěny, protože tak to rozhodně není. Je jedno, jestli si myslíte, že se chováte čestně a dle svého nejlepšího svědomí, vždycky se najde někdo, kdo vás dostane. Nemám teď na mysli zlomené srdce, žádnou smůlu ani nehodu a naštěstí ani pochroumané zdraví, ale mám na mysli obyčejný sprostý podraz a chování druhých, které vás směle může dostat až před soud. Najednou je vaše bezúhonnost a všechny vaše dosavadní morální zásady nějak na vodě. Začnete pochybovat. Měl jsem být či mám být taky naprosto bezohledný ke svému okolí. Mám se taky snažit za každou cenu vytřískat ze všeho maximum vlastního prospěchu? Vždyť se tak zjevně chová spousta lidí a prochází jim to .. Nejsem naštvaný, spíše jen zklamaný tím, jak je vůbec možné, že se se všemi svými zásadami a svým jednáním vůbec můžu dostat do takové situace. Je pravda, že jsou na tom lidé podstatně hůře, někteří nemají co jíst, někteří přišli o všechno a nebo jim jde dokonce i o život, tak na co si stěžuju, vždyť tohle je jen prkotina, ale tak nějak ji mám stále nutkání posuzovat jen ve svém kontextu a za prkotinu ji tak rozhodně nepovažovat :o( Jediné, co mne ale dokáže uklidnit, je víra v to, že "na každou svini se voda už vaří". 25.3.2014 Každé ráno chodívám z tramvaje do angliny kousek pěšky a většinou se kolem mne krom ranního shonu nic výjimečného neděje. Dneska mne ale zaujala tahle situace, kdy se chlapci v montérkách jali rozkopat chodník pomocí pneumatické sbíječky a jiných na cimpr campr beton rozbíjejících udělátek. Žel utrpěn zkušeností z brandže, měl bych o dost větší strach o to černé auti, stojící hodně těsně mezi stlačeným vzduchem a polorozpadlou dodávkou, na kterou dopadaly kousky chodníku. Inu tihle chlapci asi mají hodně dobrou pojistku a nebo si jsou svou zručností dost jistí. Já bych byl na tuhle káru za bezmála tři mega asi opatrnější ..
21.3.2014 Dnešní PRVNÍ jarní den byl takovým ukázkovým předváděcím dnem na veletrhu počasí. Prostě vystaven ve své nejlepší kondici. A ano, byl první, ať si astronomové říkají, co chtějí, dokud mi někdo neukáže přetištěné datum v učebnici, bude prostě pořád jaro přicházet až se mnou 21.! :o) Ale nejen počasí dnes bylo parádní. Spolužačka z angličtiny, která dnes také slavila narozky (kulaté a dvacáté) nám upekla a přinesla úžasný čískejk. Odpolko jsem dal oběd s Kamilem a pak s ním prokecal pár hodin a u toho prošel pěšky půl Prahy. Mimo jiné dnes také v pražském Klementinu opět zaznamenali teplotní rekord, v Českém statistikém úřadě dnes vydali čerstvý odhad počtu obyvatel v ČR a prohlášení, že nás poprvé ubylo, dnešní den je také světovým dnem poezie a mezinárodním dnem za odstranění rasové diskriminace. No nějak mne všechny ty události zmohly, tak jelikož je dnešní den také mezinárodním dnem zdravého spánku, půjdu asi brzo spát :o)
19.3.2014 Včerejšek a dnešek byly naprosto úžasné dny. Stávaly se mi jen samé různé dobré věci a mám z nich velkou radost :o) Nebudu se konkrétně rozepisovat .. ale samé dobré věci .. a nebylo jich málo :o) A taky jsem dnes měl štěstí na známé tváře. Nejprve jsem v centru potkal usměvavou herečku Hanku Vagnerovou alias Zuzku z Vyprávěj a pak v tramvaji herce Láďu Hampla alias Marka Oplatku opět ze seriálu Vyprávěj.
18.3.2014 Dnes má svátek Eduard a to znamená, že má mé auti Eda narozky - naše PRVNÍ! Najeli jsme spolu za ten rok 26,5 tisíc kilásků, koupili 8 pneumatik a vypili přibližně 2200 litrů nafty. Do dalšího roku dnes ode mne Eda dostal tu nejlepší možnou pojistku, která mu (v případě) uhradí i ten sebemenší škraloup na laku, takže už zase spolu můžeme bez obav vyrážet na cesty.
BTW: taky jsme dnes s mamčou zasadili v zadu na zahradě jeden keř americké borůvky .. tohle sem píšu z čistě pragmatických důvodů, abych to měl do budoucna zmapováno .. 17.3.2014 Projít se Opavou a po několika letech zase vnímat tvář města a jeho změny, je zvláštní. Například obchodní dům Breda. Dneska už asi jen málokomu vzejde na mysl jako první ta stará secesní budova, ale spíše ten novej šopáč dole s pivovarským komínem. V pořádku, proč ne, je to moderní budova, plná trendy obchodů a její stavba vlastně zachránila i staré budovy opavského pivovaru. Jenže ta pravá Breda, ta Budova, která nese slavné jméno a má takřka stoletou historii, ta je dnes prázdná a chátrá. Samozřejmě jsou závazky a sliby, že majitel budovu opraví, ale proč by to dělal. Je přece jednodušší, "zajistit" nějakou nehodu, jako tomu bylo třeba v případě obchodního domu Ostravice (i když tam se jim to kapku zvrtlo a myslím, že při "pomoci náhodě" tam i pár dělníků umřelo). Každopádně, nevěřím, že se kdy znova projdu zrekonstruovanou a obchody nabitou starou budovou, která byla po otevření v r. 1927 největší budovou obchodního domu v ČSR. Je to fakt škoda. Tahle budova byla postavena po vzoru slavných obdobných amerických staveb a nemá v okolí moc příbuzných.
16.3.2014 Jarní počasí se sice někam vytratilo, ale úplně zastavit ho nejde - o tom já samozřejmě něco málo vím :o) Takže ještě, že jsem přijel domů .. tak kapku pragmaticky :o)
15.3.2014 Počasí se na víkend hodně pokazilo, tak jsem to sbalil a jel domů. Dorazily i ségry, tak jsme zase měli "full house". Bylo nás všude plno a bylo fajně. Večer jsme byli s Flegim a Jančou podpořit partičku, která měla veledůležitý úkol, a to připít na zdraví čerstvě narozeného Ríšovic Filipa. Sytě jsme pojedli, pořádně zapili a dobře pokecali. Tož Filipe, na zdraví! 14.3.2014 Sic maje spousty témat nasbíraných za posledních pár dnů, zážitkem číslo jedna je jednoznačně dnešní přistání obřího Airbusu A380 na Ruzyni. Konečně se mi to napotřetí povedlo a já byl u toho. Dnešní let byl teprve třetím v historii vůbec, kdy si tady u nás v ČR tohle letadélko dosedlo. Nad hlavami nám denně tihle obři lítají po desítkách, ale bohužel v cca 10-kilometrové výšce, z čehož moc pěkné fotky nevycházejí (už jsem to zkoušel). Dnešní výjimečný let společnosti Korean Air na pravidelné lince ze Soulu byl dopředu dlouho plánovaný a vyšlo i super počasí.
.. tak trochu mne zarazilo, že ve skutečnosti, zas až tak velké to letadlo není .. pravidelně sem létají Emirates se svým Boeingem 777 a nebo nákladní Jumba 747 a ty mi zas až tak o moc menší nepřipadají ..
Každopádně to dnešní přistání bylo událostí číslo jedna nejen pro mne, ale pro půlku republiky. Do polí k plotům letiště dorazila minimálně půlka Prahy a okolí :o) Já vyrazil asi s dvou hodinovým náskokem, ale i tak už byl spotterský val beznadějně obsypán fotografy a plot na tom nebyl o moc lépe. Ovšem kdo je připraven, není překvapen a tak jsem sobě na záda naložil nejen dva foťáky a teláč, ale taky sousedův rozkládací žebřík! Našel jsem si v klidu pěkné místečko a za třířadým tlačícím se davem jsem si pokojně blejskal :D
10.3.2014 V hlavních zprávách v telce dnes říkali, že máme rekordně vysokou nezaměstnanost. Že bez práce je přes šest set tisíc lidí a že jedním z nejhorších regionů je taky ten náš. Tož jsem si tak pomyslel, že za to možu aji já. To je teda pitomý pocit. Ovšem já si neválím své nezaměstnané šunky doma na gauču a nevyhlížím z okna spěšnoveda nesouc mi dávku sociální. Dnes jsem byl poprvé ve škole jazyků, kde počal jsem svou snahu v cizí reč porozuměti lépe .. je zvláštní srovnat, jak se mi změnil pohled na školu s odstupem času. Nemyslím, že mi kdy dříve vadilo, když hodina začala se zpožděním a nebo když se půlka lekce jen tak nezávazně prokecala. Dneska mi to teda vadí hodně. Patnáct minut sem, patnáct minut tam, tak si trochu pokecám a pak se v učení vydám. Takhle by to ale nešlo - mám jinou představu o intenzivní výuce a přístupu lektora .. ale třeba jde jen o první dojem, tak zatím nebudu soudit .. ale mám Tě v merku, tak si dej pozor ! :o) 9.3.2014 Tož dneska bylo opravdu jarní počásko, tak jsem prostě musel. Sundal jsem plachtu a na druhý pokus to chytlo. Nejprve jsem jen tak ve vaťáku udělal kolečko kolem baráku, ale to většinou působí jako roznětka, takže jsem pak vytáhl kůži a vyrazil na první letošní vyjížďku. S letuškou Katkou, jejiž návštěva udala směr mé cesty, jsem se sice minul, ale o to dříve jsem se zase dostal domů - do tepla. Přeci jenom v lese bylo na motorku ještě zimno :o)
Večer jsem se pak ještě cestou do Práglu zastavil v Olmiku u Blanky a Honzy na koblížky a krátké popovídání .. klidně bych i zůstal, ale škola volá :D 8.3.2014 Na dnešní svátek žen jsme s mamčou vyrazili do Opavy koupit poslední stromek na zahradu. Chyběla nám už jen třešeň. Cestou zpátky jsme zkontrolovali postup výstavby na nové silnici č.11, která spojí Ostravu a Opavu a díky které nám vykáceli lesy nad Hájem. Na deseti kiláscích se buduje asi pět mostů! U nás v Háji se taky staví - nové chodníky a plot kolem školy.
Odpoledne jsme byli celou dobu na zahradě. Je to ale dřina - už jsem si nějak odvykl. Přesazoval jsem keře, které se mi v mé rozmnožovně nějak přemnožily a nebylo, kam je zasadit :D Při intenzivní záhonové čistce a hluboké orbě jsem vyoral jednoho plaza. Ještěrka teda vůbec nedělala čest své pověsti a nebyla ani trochu hbitá a furt na mne jen koukala - no prostě čerstvě vyoraná. Tož jsem si ji vyfotil a zase zahrnul do kompostu.
6.3.2014 Z Edy jsem dnes udělal takovou menší cirkusovou atrakci, ale co bychom neudělali pro lepší viditelnost a větší bezpečnost .. možná se to může zdát kapku přeplácané, ale když si vzpomenu, jak nám nedávno nějaký pytlík na parkovišti u Kaflandu podjel pod otevřenými zadními dveřmi svým autem, myslím, že těch odrazek je pořád málo :o) Snad už se nic podobného nestane ..
5.3.2014 Pominu-li stěžejní události současných dnů, jako je politický převrat na Ukrajině, invazi ruských vojsk na poloostrov Krym, zcela bezprecedentní novinku, že sci-fi film Gravitace, ve kterém hraje prakticky sama jen Sandra Bullock, posbíral sedm Oscarů a taky to, že jsem už pátý den nezaměstnaný, musím zmínit i další neméně významné události a to, že si taťka konečně vybral a koupil nový mobil a že jsme dnes s tátou koupili a na zahradu s mamčou zasadili dva nové stromečky - Velkopavlovickou meruňku a jakousi maďarskou višňu. Tož doufáme, že budou brzo ovocné salátky :o)
28.2.2014 Před čtyřmi dny jsem se s nimi vyfotil a dnes jsem se s nimi rozloučil. Vyklidil jsem skříňku, předal mobil i komp a zůstal po mně zase jen ten prázdný stůl. No a jdeme dál - vstříc novým zážitkům a poznáním .. teda zatím jsem se jen dokodrcal domů, ale od pondělka na to vlítnu :o)
24.2.2014 Přejdu-li jen v rychlosti to, že jsem se dnes opět velmi dobře pobavil na lekci angličtiny a pak ještě jednou večer u nově-koupivšího akčního filmu v 3D, pak řeknu, že jsem se dnes opět ujal role firemního fotografa. Tentokráte jsme v řad nastoupili celá firma. Teda dva koledzi byli na dovči a dva služebně mimo kancl. Ale i tak to byl úspěch, že se sešlo skoro 30 lidí a fotky se povedly. No, jak se říká, bylo to za pět minut dvanáct ..
23.2.2014 No dneska bylo taky pěkně .. a když jsem ráno koukal na webky, našel jsem i tuhle, na které temelínská elektrárna vyrábí stín.
22.2.2014 Venku bylo dnes opět jarně .. a večer na to vše mrklo slunečné oko ..
21.2.2014 Dneska je to přesně 4 roky, co jsem se nastěhoval pod Hvězdu .. pěkně to letí .. Jelikož jsem se (snad) konečně probojoval se svými fotkami do firemního časáku a jelikož ke mně byla naším PíáRistou vyslovena prosba o konkrétní fotku na obálku, vyrazil jsem dnes na lov. Naštěstí bylo dopoledne ještě použitelné světlo, tak se mi podařilo pár snímků dokončené fasády budovy Florentina. Dům už se začíná zabydlovat a je to parádní pocit, když se do těch chladných kusů betonů, kovů a skel dostává pohyb a život a já vím, že je to tak trochu i mou zásluhou ..
20.2.2014 Odpolko mne vyzvedl Peťa a skočili jsme udělat pár fotek do nově otevřené prodejky kol, ve kterém dělal lité podlahy. Showroom je to pěkný, podlaha už sice byla mírně ušpiněná provozem, ale pár fotek jsme tam blejskli. Škoda, že jsme na to neměli více času, protože by si to zasloužilo větší přípravy. Lepší světla, pouklízet drobnosti a fotky by měly určitě větší čistotu .. Bylo hodně příjemné slyšet, jak jsou pánové spokojení s provedenou prací - obecně s provedením stavebního díla - to už bohužel dnes bývá jen výjimečně .. Večer jsem se pak na chvilku zastavil u Jituš a Pavla a probírali jsme plány na cesty - oni za týden odlítají do Brazílie a já bych rád zase tam někam daleko na sever, tož jsem sbíral rady a tipy ..
17.2.2014 Včera mi taťka do mejlu nasypal snad dvacet zpráv a pořád se mi snažil poslat nějaké fotky. Když jsem to stáhl, zjistil jsem, že mi posílá nějaké stádo hus někde na poli. Taťka mi teda pořád posílá nějaké koniny, které mu jiní nasypou do mejlu, ale tohle mi nějak nedávalo smysl .. vysvětlující mejl jsem dostal až dnes. Vono to jsou totiž nějaké husy až z arktických ostrovů. Nějak se popletly, přiletěly a usadily se u nás u štěrkovny. Běžně prý lítají na západ, kde zimují. Všici jsou z toho paf, bo je to prý zcela ojedinělá událost. Takže se k nám sjíždějí různí ptákovědci, fotografi a jiní zvědavci a fotí husy na polu. Podle místního novinového plátku je to patnáctihlavé stádo bernešek bělolících a bydlí u nás už od konce loňského roku. BTW: ta první fotka je z netu, mamka byť má odvahu a k hejnu se bahnem připlížila, nemá takový teláč, aby bylo husce vidět do oka, tak jsem chtěl jen ukázat, jak vlastně vypadají. 16.2.2014 Už dlouho jsem se chystal projet se vlakem z Prahy směrem na Vrané a dál, kde je trať zakousnutá do skal a kličkuje v tunelech. Vždycky jsem jezdil jen po druhé straně řeky na motorce a říkal si, jaký tam na druhé straně asi může být z toho vlaku výhled. Na včerejšek jsem se domluvil s Kikčou a srazili se ráno na hlaváku. Bohužel mělo podobný nápad dalších tisíc lidí, tak jsme si cestu vlakem moc neužili. Sice jsme seděli u okýnka a dokonce i na té správné straně, ale klaustrofobní pocity z přecpaného, zatáčkami ve skalách kroutícího se vlaku, nám cestu poněkud znechutily - teda mně určitě :o( Každopádně za jiných okolností a lepšího počasí to musí být úžasný zážitek. Cíl našeho výletu byl ovšem dál. Chtěli jsme vidět nejvyšší kamenný železniční most. Po něm jsme nejprve projeli vlakem a pak se k němu došli i pěšky podívat.
.. pár informací k: Žampašský kamenný most Výlet dál pokračoval hore kopcom k rozhledně Pepř. Nejsem si jist, nazval-li bych to monstrum rozhlednou, je to spíše telestožár přístupný lidem. Vyhlídkové patro nemá pevnou podlahu a celé se to jaksi divně kymácelo, tak jsme si výhledy ani moc neužili. Vzhledem k tomu, že ani Kikča ani já nemáme rádi výšky, tož to byly takové rozporuplné cíle výletu. Shora z mostu byl do údolí pohled opravdu krásný, ale rozpačitý a na Pepř už asi taky nikdy nepolezu :o) .. link k rozhledně nedaleko Jílové u Prahy: rozhledna Pepř 12.2.2014 Včera jsem hledání pro mne optimálního a jazyky vzdělávacího ústavu posunul do další fáze a vytipované jsem osobně navštívil. Řekl bych, že díky svým časovým i finančním možnostem jsem jim se svým konkrétním požadavkem trochu zamotal hlavu. V jedné jazykovce jsem dostal kladné odpovědi a nabídku na zúčastnění se jedné ukázkové lekce v pátek a v druhé jsem na to šel opačně. Nejprve proběhla ukázková lekce a pak jsme s lektorkou posuzovali, odpovídá-li to mé vizi. Dokonce jsme se do rozhovoru tak zabrali, že nás ve škole pro pokročilou večerní hodinu zamkli :o) Když jsem dnes zahajoval své turné po jazykovkách v centru, na cestě z kanclu, se přímo na Legerce (pražské magistrále), když jsme stáli na červenou, vynořil mladík, postavil se do prostřed ulice, uklonil se a začal žonglovat. Vůbec nechápu, ale rozhodně mne to rozesmálo.
10.2.2014 Neuvěřitelné, druhý olympijský den je naše republika na OH také úspěšná a třetí den rovněž .. co den, to medaile. Včera si pro stříbro rychle dobruslila Sáblíková a dnes si pro stříbro doběhl na lyžích a s flintou na zádech také Moravec. Bylo by fajň v tomto tempu setrvat a skončit pomyslnou třešničkou v podobě celé stáje zlatých v hokeji .. Já se včera ale účastnil úplně jiného stíhacího závodu a to boje o místo v RegioJetu. Páteční a nedělní cesty vlakem jsou dozajista olympiádě rovnocenným závodem. Jedná se o disciplínu převážně s hromadným startem, povětšinou zpestřenou o překonávání výškových překážek a jako většina fyzicky namáhavých činností doprovázená všelijakými odéry. Člověk za účast i v tomto podniku musí uhradit startovné a jediná výhoda by se dala spatřit v tom, že závod nebývá striktně rozdělen na mužské a ženské kategorie. Ovšem jen málo kdy bývá startovní listina natolik pestrá, že by na tom vůbec záleželo a daly se z toho těžit benefity ..
8.2.2014 Tak hned první den Olympiády máme první medaili. Pro bronz si doběhl biatlonista Soukup ve sprintu .. no ale tady v Haju počasí rozhodně na lyžovačku nebylo, ba naopak - skoro jarní, tak jsme všichni vyběhli na zahradu. Letošní zima je teda fakt nějaká divná. Na začátku února jsem snad stromky ještě nikdy nestříhal .. večer jsme poslali holky do divadla na balet a my ostatní jsme si otevřeli lahvinku a vybalili dobrůtky ..
7.2.2014 Koncem ledna končila taky vánoční akce Happy Foto na jejich fotoknihy. Jelikož jsem vždycky nechával dělat jen ty menší, protože za to chtějí šílené prachy, teď jsem se hecnul a zkusil udělat tu největší. Když Vám někdo nabídne, že můžete ušetřit ze tří tisíc půlku, tak to je dobrý návrh, ne? Tož jsem zasednul ke kompu a ke svým pěti záložním diskům s fotkami a zkusil něco vymyslet. Jelikož jsem měl na odeslání jen tři dny a kniha má 240 stran, nezbylo nic jiného, než se tomu věnovat takřka non-stop. Za 43 hodin opravdu čistého pracovního času jsem měl knihu hotovou, ale bohužel bez nějaké větší kontroly a sedmdesát dva minut před půlnocí a před skončením akce jsem začal uploadovat 2,5 giga dat na server HF. Po potvrzení jsem upadl do komatu :o) .. dneska jsem ji držel poprvé v ruce a je to teda dost dobrý pocit .. tahle VLASTNÍ bichle už se v knihovničce jen tak nepřehlédne ..
BTW: pozor na akce Happy Fota, dělají z lidí otroky ! :o)) 5.2.2014 Za posledních pár dnů se toho taky dost událo, ale asi jsem neměl chuť se o tom tady rozepisovat, tak to teď vezmu hopem .. Kámoš mi poslal odkaz na jednu jazykovku, která učí lektory, jak učit a k tomu potřebují taky studenty, tak jsem se přihlásil. Mám za sebou už druhé "sezení" a je to celkem zábava, tak snad to vydržím a snad to něco dá taky mně .. Když jsem se dneska z jedné lekce vracel, tak nás policajti nejprve nechtěli pustit do metra na Ípáku, pak nás tam vpustili a pak nás zase všechny vyhnali s tím, že je to v zájmu naší vlastní bezpečnosti. Myslím, že si skoro každý umí představit, kolik tam tak asi se mnou mohlo být na téhle pražské dopravní tepně v pět hodin odpoledne lidí a co se tak asi mohlo spustit, když se v rozhlase rozechvělým a mírně znepokojujícím hlasem ozvalo, abychom vyklidili prostor .. nakonec to byl planý poplach, protože jak tak čtu na webu, nějaký týpek tam zapomněl svůj batoh a v něm svačinu .. Dneska jsem taky do kanclu přitáhl světla a skoro celou výbavu, protože jsem se dohodl s naším "PíáR", že pro něj nafotím portréty nových lidí v kanclu a pak nějaké imidžovky do firemního časáku. Ale není se čím chlubit, prostě šlo o xichty postavené před stěnu se šanony .. Napadá mne ještě jedna novinka - po několika letech jsem si koupil zase další nový mobil značky LG. Je krásný, lehký a dvakrát větší, než ten předchozí. Vzpomínám si, jak jsme se na škole předháněli v tom, kdo má mobil naopak nejmenší a dneska .. ? Zvažoval jsem i Alcatel a to byl opravdu úlet, protože kdo zná, ten ví, že jsem míval snad všechny jejich převratné typy - počínaje pádlem One Touch View DB, přes OT 303 a OT 501 a barevným OT 735 konče :o)
1.2.2014 Konečně mám volný víkend, prost pracovních i osobních povinností, a tak jsem si mohl odpočívat .. ale proč taky? U příležitosti 218. výročí založení Národní galerie byl dnes den otevřených dveří v palácích, které jí přísluší. Vzal jsem teda foťák, pohorky a vyšel do města. Na Hradčanském nám. jsou Schwarzenberský a Šternberský paláce. nebudu popisovat, co je v kterém, ale za prohlídku to stálo. Je super, že jim konečně došlo, že zákaz focení nemá v dnešní době smysl, tak se všude smí normálně fotit, ale bez blesku. Musím teda říct, že to nejlepší výstavní místo, jaké jsem kdy viděl, bylo asi právě dnes a to podkroví Schwarzenberského paláce. Je tam umístěna expozice Císařská zbrojnice - sbírky Vojenského historického muzea v Praze. Naprosto dokonalá atmosféra, skvělý prostor a perfektní exponáty. Můžu jen doporučit!
Související odkazy: Národní galerie Praha, .. otevřeno k 218. výročí .., Schwarzenberský palác, Šternberský palác. Tak tihle by si měli rovnou i vsadit nějakou loterii, protože tomu se fakt říká klika .. a nebo to je úplně jinak a štěstí se jim naopak vyhýbá? Různé úhly pohledu .. každopádně je to fakt síla, co se tam stalo!
31.1.2014 Telepatie či šestý smysl .. ? .. v poledne jsem totiž na schodech zakopl o bednu od Shellky - opravdu zvláštní náhoda :o) Kéž by takto fungovaly i jiné věci. Večer bych si postěžoval a ráno by bylo vše zařízeno - vyřízeno .. Dnes jsem se taky definitivně a závazně dohodl se šéfem, že za 28 dnů skončím a pak .. nastupuju znova do školy ! Hurááá .. škola to ale bude bez prázdnin a za prašule, tak nevím, bude-li to mít to správné klima ?!? 30.1.2014 Pár dnů před Vánocemi jsem pod tlakem výhrůžek, že mi u Shellky škrtnou body, které jsem tam několik let poctivě střádal, objednal z jejich čím dál se zeštíhlující nabídky odměn jeden prezent. Bylo to přesně 13. prosince a jednalo se o zcela běžné ruční nářadí domů do dílny. Dneska jsem si na to vzpomněl, že mi vlastně do dnes nic nedorazilo. Tak jsem proklikal snad celý "uživatelský účet" a zjistil, že mi daná odměna bude dodána "EXPRESNĚ do 14 dnů" !!! To je bomba ne? V době, kdy i ten nejpitomější e-shop umí dodávat do druhého dne, si společnost Shell troufne označit dodávku do dvou měsíců za "EXPRESNÍ" :o) Tož toto mne dostalo .. ostatně už poněkolikáté u této čerpačky. Zcela vážně zvažuji onen protest, sem tam se zoufale vynořující na světlo a k naší pozornosti, důsledně se s tankováním vyhýbat těmto žlutočerveným skořápkám. Myslím, že by jim fakt neškodilo, pocítit kapku ostrého konkurenčního boje! 29.1.2014 Je zajímavé hledat ve věcech kolem sebe souvislosti. Naše republika má dnes - po sedmi měsících - konečně svou legitimní a neprozatímní vládu a konečně něco začíná a dnes - po deseti měsících - mi šéf "navrhnul" ukončení spolupráce - a tak něco i končí .. Co je větší tragédie, toť otázka ? :D 24.1.2014 Ne, že bych včera podlehl nástrahám zimy, ale večer jsem se opět zúčastnil cvičení našich dodavatelů na odstraňování vad a nedodělků a následků prvních havárií způsobených zabydlováním. Ze stavby jsem utekl vcelku brzo - už kolem desáté, pak měl jen jeden zoufalý telefonát kolem půl druhé ráno a pak už jen ranní kontrolu. Dneska jsem ale zvládl předat druhou stavu jako dokončenou a to už konečně bez vad, tak se chci jen pochlubit :o) V pondělí už na mne prý čekají instrukce k další akci, tož spočívat asi moc nebudu .. Při večerním rozjezdu další noční směny, jsem si udělal pár záběrů nových fototapet, které jsme instalovali minulý víkend a vcelku mne zaujalo jedno přidružené motto, které si myslím, že momentálně vystihuje moje rozpoložení .. tož sem s ním!
22.1.2014 Tož včerejší rozpačitý pokus o nasněžení jsem tady na Blogu ani nekomentoval, a tak mám pocit, že se zima naštvala a dnes ráno šla na to razantněji. Sněhu už bylo o poznání více a pod ním dokonce i překvapení v podobě totálního kluziště. Pražská "šestka" se ráno proměnila v jedno velké kluziště a auta v kuželky. Má postupová rychlost od domu hore kopcom byla tak tři metry za minutu a nejvyšší zařazený rychlostní stupeň byla jednička. Sestupová rychlost od Vypichu dole kopcom do města byla tak pět metrů za minutu a víc jak dvojku jsem tam taky nekopnul. Dojezd do místa určení s cca hodinový zpožděním. Za to dole ve městě bylo skoro prázdno. Není se čemu divit, protože při úmrtnosti kolem klouzivších vozidel se do centra probojovala jen hrstka nejodvážnějších :o) Takže, žehral-li jsem si na kvalitu letošní zimy a na to, že ony Edoušovy drahé zimní pneu nemají kvalitního soupeře, dnes se ukázalo, že není všem překvapením konec.
21.1.2014 Až dnes, poprvé od Vánoc, jsem se v kanclu potkal s jedním kolegou, který se mi mimo jiné pochlubil se svým Ježíškovským dárečkem (teda jen na fotce). Nevím už přesně, co je to přesně zač, ale atrapa od ťamanů to rozhodně není. Je to prý už jeho 85. funkční zbraň, kterou si nechal za dvacku celou nějak speciálně upravit. No, každý máme nějaké ty koníčky, že? Když jsem se ho ale zeptal, k čemu mu to všechno je, když s tím může tak maximálně na střelnici a nebo se "mazlit" doma v trezoru, tož řekl, že to není pravda, že i on ("normální civilista") s tím může volně na ulici, musí mít samozřejmě zbroják, ale jinak je jedinou podmínkou to, aby zbraň nebyla vidět, ale byla schovaná třeba pod bundou. To je mazec, ne?!?
Týpek je to o rok mladší a vypadá skoro jako já, tož bacha! :o) Foto jako důkaz. Je to ten v tom modrém triku. Ten druhý "brácha" v červené mikině se zase nechává dobrovolně zavírat do klece v ultimátních zápasech .. prostě makám se samými šílenci, jééééééé :D .. ale čistě preventivně (v zájmu zachování svého fyzického zdraví a ochrany mé rodiny a blízkých) musím říct, že oba to jsou fajní, milí a hodní hoši :o))) 20.1.2014 Tak dneska jsme to spočítali našemu vánočnímu stromku. Byť jsme se ho snažili různě nadopovat, nebylo to nic platné a dnes jsme se s ním rozloučili.
Počasí dnes bylo zase strašné, takže jsem se ani dnes k žádné zahradní práci neodhodlal. Pryč by se taky náhradní volno za práci navíc muselo nutně trávit zase prací, že ? 19.1.2014 To je teda fuška, ponavštěvovat všechny přátelé a známé. Včera jsem se vracel skoro až dneska a dneska o tom zase až skoro teprv zítra píšu :D Ale udělal jsem dobře, že jsem z toho Praglu vypadnul. Sice je tu strašné počasí - slunko vyleze za celý den tak na dvakrát pět minut a pak jen mlžno a kouřmo a hnusno, to ale neva. Deska jsme u Flegiho propadli (pro nás všechny skoro panenskému) komunikaci a sdílení na G+. Já vím, sto let za opicema, ale je to dobré - z jedné strany gauča jsme si na tu druhou stranu gauča vydrželi psát a posílat blbiny skoro celé odpoledne :o)
18.1.2014 Ráno to vypadalo vcelku nadějně a možná bych se po roztátí přízemní námrazy i dokopal k nějaké práci na zahradě, ale jak už to tak bývá, vše bylo během dopoledne jinak .. a tak jsem raději zatopil v krbu :o) .. ale nejen u nás bylo humusově (první fotka), ale na Milešovce a taky v Práglu, jen na Lysé dneska měli superní dopoledne.
.. ale všeho do času, i na Lysé se to po poledni pokazilo :o(
17.1.2014 Včerejší nechutný zážitek z práce mne jen utvrdil v tom, že bych se zase mohl zajet podívat domů a tak trochu pročistit hlavu, takže jsem si sbalil kuférek a nasáčkoval se dnes do auta Ríšovi s Táňou, kteří taky frčeli z Práglu. A cesta to byla fakt super - teda aspoň pro mne. Prakticvky jsem je nepustil ke slovu a celou cestu jsem kecal jen já - že bych se snad potřeboval vykecat nebo co ? :o)) A jelikož to kupodivu po DéJedničce celkem frčelo, skákli jsme si v Bíteši na obídek a pak ještě i do cukrošky na zákusky. Ríša s Táňou mne hodili až dom a ještě dali do ruky prezent - prý za dávný rest. Je to paráda se občas potkat s přáteli :o)
16.1.2014 Takřka na den přesně před dvěma měsíci jsem psal, že jsem si převzal staveniště a těším se, až jej přetvořím v lepší - hezčí svět. No a dneska jsme tu "nádheru" úspěšně zkolaudovali. Králíkáren na daném prostoru kapku přibylo, modrý koberec se vyměnil za vkusný modrý koberec lehce jiného odstínu, ale aspoň nad pestrobarevnými sloupy jsme zvítězili a zachránili je bílou :o) Kdeže jsou ty časy předražených lakovaných obkladů, kůží čalouněných stropů a okázalých kamenných podlah nejbizardnějších tvarů .. haúúúúúúúú :o( Inu co, stále doufám v kreativnější zítřek .. .. a jen tak mimochodkou, za zády (někdy teda i přímo čelem) vám sem tam sedí či stojí někdo, kdo z vás nemá radost a kdo využije sebemenší příležitost, jak vás dostat, potopit a nebo aspoň naštvat .. takže bacha! :o) Mám z dneška čerstvou zkušenost z práce, kdy teplý bonz překonal své veškeré rychlostní limity a za zhruba pět minut obletěl dva mé šéfy a vrátil se ke mně .. a Karlovi z Vyprávěj v dnešní epizodě vyfoukl Jarda Franc vítězství v Májové soutěži, když ojel jeho návrh zdvíhaných stropů .. takže bacha, voni číhaj všude ! :o) 15.1.2014 Dnes jsem měl možnost, skáknout si do Auto Jarov pro pár věcí, které Edovi schází ke kráse a spokojenosti. V oddělení náhradních dílů jsem však bohužel na většinu mých otázek dostával neuspokojivou odpověď. Takřka každé vylepšení a inovace se počítala na tisícovky a to jsem neměl vůbec odvahu se zeptat na ty opravdu větší zásahy. Nakonec jsem zaplatil za pět plastových kolíčků a šel smutně pryč .. Venku před showroomem ale stály nové modely a ty mi zase hned zvedly náladu. Musím uznat, že si dost věrohodně umím představit výpravy za fotoúlovky někde na dalekém severu něčím takovým. Na obrázku je sice Multivan a ne Caravelle, ale to je úplně jedno. Jeden model startuje těsně pod mega a druhý to jistí shora, takže se budu jen kochat obrázkem, v duchu snít a .. asi půjdu dolů na cestu pozdravit svého Edu :o)
14.1.2014 Dneska bych se mohl zdlouhavě rozepsat o svém ranním zážitku na poště, kdy jsem bláhově věřil, že poměry na české poště se už dávno změnily k lepšímu a zákazníci jsou ti nejdůležitější .. že netuším, od kdy se sakra platí tak nehorázné ceny za posílání balíků? Poslání blbiny (lehké, malé a levné) asi za 35 kaček stálo v tom nejobyčejnějším balíku dvakrát tolik (!!!) .. a nebo o tom, že na těch strojích, co tisknou pořadová čísla, je někde schované i nějaké SOS tlačítko, které když víte, jak zmáčknout, jdete na řadu okamžitě .. Ale zachovám klid a vyvěsím další fotku z nedělního focení ..
12.1.2014 Dnes jsem si pořádně zafotil. Nejprve jsem si v klidu obešel nedávno předané interiéry ve Florentinu a pak, asi po třech hodinách a třech stech fotkách jsem nachystal pozadí a světla u sebe a dal si druhou sérii. Kancly prezentovat nebudu, i když bylo parádní počásko a polarizák makal, až se z něj kouřilo a raději dám malou ochutnávku večerního focení. Po počátečních rozpacích z nového foťáku se jich nakonec, jak s oblibou říkám, z těch čtyř set asi dvanáct povedlo. Tady jsou první dvě.
9.1.2014 Sic každodenně vracejíc se pozdě z práce, nemaje sil ni času, dohledat se podařilo mně obraz hladce, který skrývá v sobě krásu. On v zapomnění málem spadnul, já však oprášil jej zas, v úložišti smutně blednul, nyní v obdiv vystaven je jeho jas.
6.1.2014 Předávací stavební kolečko se stále točí, tak jsem si dnes z něj střihl další díl v dalším interiéru. Ale bylo to vcelku rychlé a v pohodě - ani jsme se nepohádali ani neporvali :o) Co je ovšem zajímavější, že jsem se domů dostal ještě za světla .. na to, že o víkendu bylo přes deset stupňů a dnes takhle, to je teda fakt "povedený" leden :o)
5.1.2014 Sice už je pár minut pondělí, ale když jsem teprve před chvilkou dojel do Práglu, tak ještě rychle písnu o neděli. Skončilo volno, skončily Vánoce, ségry odjely a i já jsem musel. Cesta byla v poho, protože nás do Práglu jelo z Moravy asi tak osm aut. Více nás na cestách snad vážně nebylo, ale za to celou cestu pršelo. Eda má konečně zase umyté - stříbrné poklice, ale já si tak pomalou jízdou pokazil rychlostní průměr :o) Než jsem však vyrazil na cestu, zaskočili jsme s mamčou na Tříkrálový koncert do našeho kostela, kde zpíval náš hájecký sbor a s ním taky náš taťulda. Kostel sice nebyl narvaný k prasknutí a dobře jim tak, těm, kdo nedorazili, bylo to fajné - takové příjemné vánoční pozpíváníčko.
4.1.2014 Sice jsme šli spát až dost po půlnoci, ale o to dříve jsme byli u snídaně :o) A i dnes jsme byli šikovní. Co se nám nepovedlo loni v létě s taťkou, to jsme dneska zvládli se švagrem - Eda má konečně vnitřní LED osvětlení! Je to bomba! Už si nebudu muset na výpravách vzadu svítit na časáky a mapy čelovkou :o)
3.1.2014 Jó, dneska jsme byli všichni dost šikovní. Začalo to ranním testováním vánočního dárku v podobě hliníkových schůdků, které se rázem změnilo v domácí úklid. Kluci vylepšili peněženku a ségra svůj dech. Se švagrem jsme mu do auta namontovali další darček a Edovi opravili rádio. Uvařili oběd, ugrilovali večeři. Zprovoznili jeden počítač hasičům a druhý tátovi. Zvládli si odpočinout, namíchat drink i zahrát společenské hry. No a večer pak na gauču dopít láhev whisky a zkouknout super film a to s mým nejoblíbenějším švagrem .. no, jsme prostě šikovní a ještě si to i užijem :o)
2.1.2014 Dneska jsme měli doma třetí dárkování, protože přijela i druhá ségra. Mamka navíc udělala další mísu bramborového salátu, takže nám nic nechybělo. Máme to ale fakt dobře vymyšlené :o)
1.1.2014 Až domů jsem včera nedojel a zapíchnul jsem to v Olmiku u mých milých známých (naštěstí mi nezabouchli dveře před nosem). Myslel jsem si, že v rodině s dvěma malými dětmi uvítáme nový rok v klidu na gauči u telky a teplého čaje, ale nějak jsem se spletnul. Oni totiž ti známí bydlí v ulici, kde se skoro všichni znají a tak nějak taky spoustu věcí podnikají společně. Ohříváním svařáku v desetilitrovém hrncu v garáži na grilu to začalo a předháněním se v tom, kdo udělá lepší ohňostroj, to skončilo. Chudák Eda, stál u toho nejblíž a teď je celý ďubkovaný od prachu a zasypaný roztrhanýma papírkama - doufám, že to půjde umýt! No každopádně silvestrovský přípitek takhle uprostřed ulice byl pro mne originálním zážitkem. Tak teda Na zdraví!
|
